Nejstarší zděný dům v Jablunkově se po rozsáhlé rekonstrukci proměnil v Muzeum trojmezí. To bude pokračovat v činnosti jablunkovské výstavní síně, která pro nevyhovující prostory ukončila provoz před dvěma lety. Muzeum trojmezí nabídne stálou expozici i prostory pro proměnné výstavy. Je novou pobočkou Muzea Těšínska, jeho vybudování přišlo na 55 milionů korun.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje: „Rekonstrukcí Knížecího domu zachránil Moravskoslezský kraj další památkově chráněnou budovu. Tento dům, s renesančním jádrem z konce 16. století, se navíc proměnil v nové muzeum, které bude dalším důležitým nositelem historie i tradic našeho regionu. Už samotný název muzea vypovídá o rozmanitosti a bohatosti zdejší oblasti, na kterou působily vlivy české, slovenské a polské kultury. Návštěvníci Muzea trojmezí tak mají jedinečnou příležitost seznámit se s kouzlem místní krajiny a života v horské části Těšínska."
Kraj v posledních letech zpřístupnil bohaté sbírky Muzea Těšínska také v Archeoparku v Chotěbuzi a v předloni zrekonstruované Historické budově v Českém Těšíně. Od 22. července, kdy bude Muzeum trojmezí slavnostně otevřeno, se návštěvníci budou moci seznámit se stálou expozicí Krajina a lidé.
David Pindur, historik, Muzeum Těšínska: “Dneska v Knížecím domě v Jablunkově otevíráme stálou expozici s názvem Krajina a lidé. Jak již název napovídá, v podstatě je věnována nejen městu Jablunkov, ale celé okolní krajině, celé nejvýchodnější části České republiky a přilehlému příhraničí polskému i slovenskému. Jsme na trojmezí, ten samotný bod je na Hrčavě od roku 1993, takže v podstatě celému tomu horském regionu Jablunkovska s přesahy do Polska a na Slovensko. Expozice je koncipována multioborově. To znamená, je tady část přírodovědná, etnografická, historická i archeologická. Mezi určitá lákadla patří třeba archeologické nálezy, které zde byly učiněny v průběhu rekonstrukce tohoto domu. Stavebně historické konstrukce, ta udírna, základy pece z přelomu 18. a 19. století, ale samozřejmě velikým špekem jsou pozdně renesanční barokní kachle, ve které zde byly nalezeny a které jsou na velmi vysoké umělecké úrovni. Na jedné z nich je dokonce i znak města Těšína, což zase dokládá, vazbu na těšínská knížata z rodu Piastovců, kterým tento dům patřil. Expozice jsou věnovány v podstatě řekněme posledním asi pěti stům letům od toho 15. století až do poloviny 50. letech minulého století, tedy období socialismu. Je tady i zajímavá filmotéka. Můžete si tady pustit zajímavý film z československého filmového týdeníku z roku 1955 o elektrifikaci obce Hrčavy, poslední obci v Ostravském kraji, kde ještě nebyl zaveden elektrický proud. Takže i tento film, který jsme objevili v Národním filmovém archivu, získali jsme reprodukční práva, tak je možno si tady pustit a prohlédnout. Ten dům náležel ve druhé polovině 20. století město Jablunkovu, sloužil k obytným účelům. Od roku 1993 byl v přízemí obchod s potravinami a v patře bylo šest městských malometrážních bytů. Takové spíše sociální bydlení, řekli bychom dneska. Ti nájemníci se vystěhovali v roce 2020 a pak byla zahájena stavební rekonstrukce. Ten stav nebyl úplně optimální. V průběhu realizace stavební části projektu došlo k objevu několika historických prvků, o kterých se nevědělo, protože byly buď skryty pod omítkou, jako ta různá ostění kamenná, pískovcová, a nebo to byla největší senzace - objev té udírny, toho zazděného začerněného prostoru, který přináležel ke kuchyni v té pozdější garsonce. Myslím si, že Jablunkov jako město i v podstatě celý region získává nový kulturní stánek. Doufejme, že ta naše pobočka Muzea Těšínska bude žít nejen návštěvností stálé expozice, ale i těch proměnných výstav, ať již tady vedle ve výstavním sále, kde plánujeme dva až tři výstavy ročně, tak i na té chodbě budou fotografické výstavy. Momentálně je tady fotografické fotografická výstava o pralese Mionší.”
Slavnostní otevření muzea doprovázely dobové ukázky.
David Pindur, historik, Muzeum Těšínska: “Dneska jsme zhlédli historickou scénku, která nás přivedla do první poloviny 17. století, kdy žila poslední těšínská kněžna z rodu Piastovců Alžběta Lukrécie, které tento dům patřil. proto ten název Knížecí dům. Ona sama tady v neklidných časech 30leté války nejednou pobývala, jednou dokonce déle než rok. Ta scénka zobrazovala příchod kompanie císařské armády z jablunkovských šancí, což byla soustava opevnění na slezsko-uherské hranici. Celá ta hranice až po Istebnou a Koňakov byla zabezpečena těmito pevnostmi. Takže příchod posádky císařské armády a slavnostní přivítání - defilé na rynku, uvítání kněžny u jejího paláce v Jablunkově.”
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Pro město Jablunkov tato rekonstrukce Knížecího domu přes Moravskoslezský kraj, přes Muzeum Těšínska znamená, že jsme vytvořili spolupráci všech zúčastněných a myslím si, že jsme zvedli ten náš potenciál o jednu perlu a budeme na to moc pyšní. Co se týče Jablunkova a jeho památkové zóny, tak opravou Knížecího domu jsme zvelebili nádhernou budovu, která má nádherné klenby a vyplatí se ji navštívit.”
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK: “Jsem moc rád, že se nám v posledních letech daří otevírat nová muzea a zpřístupňovat objekty, které často byly v dezolátním či havarijním stavu. Do toho zapadá i toto Muzeum trojmezí. Před třimi čtyřmi roky jsme budovu odkupovali od města. V roce 2020 jsme zahájili rekonstrukci a jsem rád, že se to podařilo. Hlavně děti a mládež jsou schopni se podívat, jak se žilo v minulosti, že tady byla krajina a příroda ještě před osídlením člověkem a je dobré si připomínat i ty chyby z minulosti a je to dobré, abychom se inspirovali do budoucna. Náklady na rekonstrukci se vyšplhaly na 55 milionů korun a k tomu ještě 8,5 milionu na odkup nemovitosti od města. Ta lokalita je velmi turisticky zajímavá a tato expozice může to zase zatraktivnit. Lidé se tady v Jablunkově zastaví, navštíví muzeum, seznámí se se specifickým regionem, který leží na pomezí tří států, což je unikum v rámci Česka. Lidé si zvykají objevovat něco, co ani nevěděli, že tady v regionu máme. Největším lákadlem je zřejmě ta část expozice, která se našla úplně náhodou při rekonstrukci. Jsou to základy pece a udírny. Mladou generaci budou lákat interaktivní části výstavy.”
