Celou řadu zajímavých informací se mohli dozvědět účastníci přednášky o historii Knížecího domu v Jablunkově. Při nedávné rekonstrukci bylo odhaleno, že původní vstup byl o více než půl metru níže. Ve vrstvách byl objeven například popel z původních vyhořelých stavení. Ničivých požárů, při kterých lehlo téměř celé starobylé městečko, bylo minulosti více.
Samotná historie Knížecího domu sahá do poloviny 16. století.
Ondřej Haničák, historik Slezského zemského muzea v Opavě: “On zvenku ten objekt nevypadá příliš zajímavě, dalo by se říci, že při pouhém pohledu jakoby člověka nezaujme. Ale ta jeho stavební historie je tak spletitá a komplikovaná, že vlastně svědčí o tom, že je to jeden z nejstarších objektů ve městě Jablunkově a ta historie městečka Jablunkov a obecně Těšínského knížectví je s tímto objektem velmi těsně spjata. Právě ty rekonstrukční práce odhalily celou řadu indicií, které byly dříve nepřístupné nebo nebyly viditelné. Jedná se například o skladbu zdiva, různé dilatační spáry, zazděné či přizděně omítkové vrstvy, které vlastně dávají určitou logiku tomu vývoji. Že něco muselo být dříve, než něco jiného. Tato fáze předcházela této. A na základě těchto indicií nebo poukázek se dá stavební historie toho objektu relativně přesně rekonstruovat. Knížecí dům byl velmi odlišný od svého okolí, ale právě v tom předmoderním období. Jablunkov se dramatickým způsobem změnil v druhé polovině, respektive v závěru 19. století a na jeho počátku. A vlastně tou proměnou Jablunkova jakoby ztratila ta jedinečnost ten svůj původní význam. Dnes už to není patrné, ale pokud si rekonstruujeme podobu městečka právě v polovině 19. století, tehdy uvidíme, že podoba toho zděného patrového objektu s dlouhým průčelním podloubím zděným a rovněž klenutým, byla v místních souvislostech jedinečná.”
Cenná odhalení učinili archeologové, kteří se prokopali až na původní nejnižší podlahu domu.
Martina Uhlářová, archeoložka Muzea Těšínska: “Dostali jsme se v průčelí toho domu o 50 až 60 centimetrů níže. A to nám dává indicie k tomu, že tehdy ten povrch, kterým oni do domu vstupovali, byl právě o těch 60 centimetrů níže, než je současný.”
Množství významných nálezů archeologové našli v prostoru černé kuchyně. Dávný život Jablunkovanů mohli dokumentovat pomocí nalezených střepů nebo zbytků jídel.
Martina Uhlářová, archeoložka Muzea Těšínska: “To se podařilo rekonstruovat takový ten každodenní život. Našly se úlomky skla buď z oken, nebo skleněných lahví. Není jich moc, ale podařilo se je najít. Nebo třeba jsme rekonstruovali jídelníček podle ořezaných kostí, například vepřových nebo kuřecích. Našly se pecky od švestek či oříšky.”
