Bolek Slováček se nesmazatelně zapsal do historie jako velký srdcař a člověk, který se po většinu života staral o chod folklorního souboru Slezan. Jeho snaha udržet v paměti tradiční kulturu Těšínského Slezska byla předána stejně zapáleným členům souboru. Vzpomíná Dagmar Kapustková, která do souboru přišla v roce 1971.
Dagmar Kapustková, bývalá členka souboru Slezan: "Zažili jsme toho hodně se Slávkem a já a všichni na něho budeme vzpomínat s velkou láskou a úctou, protože to byl člověk, který pro lidovou kulturu a tanec dokázal přitáhnout hodně lidí do souboru. Já jsem zažila doby, kdy jsme viděli vznikat a zanikat soubory sousední, zažila jsem dobu útlumu, kdy počet tanečníků v našem souboru se dal spočítat na prstech jedné ruky a Slávek přes tohle všechno, přes ta úskalí a těžkosti ten soubor dovedl převést."
Na Slávka Slováčka vzpomíná i současná vedoucí souboru Lenka Foltýnová Glacová, která se slovem folklor spojuje i slovo odkaz, odkaz na lidovou tvorbu, na odkaz předků.
Lenka Foltýnová Glacová, umělecká vedoucí souboru Slezan: "Když tvořím choreografie, tak moje z prvních myšlenek vedla vždycky ke Slávkovi, co by na to řekl on, jak by se mu jednotlivé figury nebo prvky líbily a myslím, že i když už není mezi námi, tak ty myšlenky se budou ubírat stejným směrem. To gró, které bych si chtěla do budoucích let udržet i já, přistupovat k tomu, co chci dělat s pokorou a úctou, to bylo to hlavní, co mě Slávek naučil."
Členové souboru rádi vzpomínají na laskavost a pevnou vůli pana Slováčka i na to, jak dokázal soubor prosadit třeba v Indii, Mongolsku, Turecku, Norsku či Belgii, kde vystupovali. A to i přesto, že nerad cestoval autem a autobusem.
Dagmar Kapustková, bývalá členka souboru Slezan: "To byl úžasný život, který nám zprostředkoval. Slávek byl prostě duší celého toho dění, tančil, zpíval, uváděl, vždycky byl jedním z nás. Prostě Slávek byl zůstane součástí našeho života, my si ho budeme pořád vážit a proto Čest jeho památce."
