Tyto děti celoročně se svými rodiči dochází do sdružení ADAM, které pomáhá lidem s autismem. Vyvrcholením je vždy příměstský tábor plný aktivit. Jedno odpoledne například děti strávily s ragbyovým klubem.
Marie Gerdová, ředitelka sdružení ADAM: "Na ten tábor se těšily, že to, co si trénovaly a zkoušely na těch individuálních terapiích, tak teď si to vyzkoušejí během celého týdne. Takže hodně cestují, každý den se stravují v jiné restauraci, takže neustále změny, přesuny i v tom počasí, kdy je horko, prší. Takže je to takový nácvik do běžného života a ty rodiny to velmi ocení, že ty děti jsou připravenější na běžný život.”
anketa: “Já se moc těším, budeme hrát ragby. Nikdy jsem to ještě v životě nehrál, bude zajímavé, jaké to bude. Nevím, co si o tom ostatní myslí, ale já se moc těším.”
Jaroslav Jurka, Rugby club Havířov: "Ta interakce sportovní je pro mě úplně poprvé. Jinak spolupracujeme s ADAMem nějakým způsobem nějaký čas, ale tento trénink za ragby je úplně poprvé. Jsme z toho docela nadšení. Malá komplikace je, že celý tým odjel na ragbyový kemp. Je to pro nás taková výzva v takovém malém počtu udělat trénink, aby je bavil a aby si zkusili průpravu ragby.”
Tábor je rozdělen do čtyř skupin, podle toho, co jsou děti schopny zvládnout. Některé navštívily Báňskou záchrannou službu, stanovaly v přírodě, užívaly si koupaliště, chodily na výšlapy.
anketa: “Ještě v pátek půjdeme na koupaliště s třetí a čtvrtou skupinou. Hodně se moc těším a tábor si moc užívám. Já jsem strašně ráda, když jsem na táboře.”
Jednu skupinu tvoří i sourozenci, kteří to v rodinách nemají jednoduché.
Marie Gerdová, ředitelka sdružení ADAM: "Jejich rodiče věnují velký kus pozornosti tomu dítěti s autismem. Oni jsou upozadění a často musejí dospívat dřív. Takže se snažíme i pro ně udělat hezký program, aby si mohli i mezi sebou sdílet, jaké to je mít bráchu s autismem a mohli to zažít v bezpečném prostředí.”
Rozdíly mezi rodinami, které pracují, nebo nepracují na adaptaci s okolím, jsou podle sdružení velké.
Marie Gerdová, ředitelka sdružení ADAM: "Když to ta rodina vzdá, tak se to odráží i v té dospělosti u těch dětí. Takže já bych chtěla ocenit ty rodiny, které nezůstávají doma a i když je to pro ně nepříjemné, nekomfortní, tak vystavují ty děti těm běžným životním situacím, protože díky tomu se ty děti učí a tím se jim snažíme pomáhat v ADAMovi.”
Příměstský tábor sdružení uspořádalo již potřinácté. Letos se ho zúčastnilo 53 dětí, kterým bylo nápomocno 47 asistentů z řad odborníků, ale také studentů dobrovolníků.
