Baskeťáci z Havířova se rozhodli, že klukům z Japonska ukáží, jak se hraje v Česku basket. Nápad vzešel od Michala Kapavíka, který v zemi vycházejícího slunce půl roku studoval na Asia Pacific Universitě. Vánoce však trávil v Havířově, a jak se říká, slovo dalo slovo.
Michal Kapavík: "Já jsem klukům slíbil, že když za mnou přijedou do Japonska, tak já jim tam zorganizuju basketbalový turnaj. Nakonec i přes některé komplikace jsem to tam domluvil s místním basketbalovým týmem, univerzitním, za který rovněž hraji. Kluci se nadchli nápadem a přijeli za mnou."
Turnaj mezi tamními třemi univerzitními týmy a našimi Czek Old Boys proběhl 19. února. Zápasy prý byly na poměry našich baskeťáků velmi tvrdé, ale v rámci fair play. Nakonec borci z Havířova skončili na druhém místě.
V čem jste vynikali, anebo naopak zaostávali?
Michal Kapavík: "Určitě tam naši kluci byli rarita, hlavně tady čahouni, jako je Vilém, kteří mají téměř dva metry. A to nejen při zápasu, ale když jsme se pohybovali po Japonsku. A co se týká hry, tak největší rozdíl byl, ze Japonští hráči jsou výškou asi tak jako já. My jsme měli výškovou i fyzickou převahu. Na druhou stranu oni byli velice pružní a strašně rychlí."
Vilém Trojek: "Jejich fyzická hra a kontakt, který na nás začali hrát nás tak překvapil, že jsme po deseti minutách prohrávali tak asi o deset bodů. Začali jsme hrát jejich způsobem a taky jsme měli několik chlapů, kteří byli o metr delší než Japonci."
Basketbalisté z Havířova strávili v Japonsku šest dnů čistého pobytu a ty si chtěli v této krásné zemi užít naplno. Prohlédli si například Muzeum v Nagasaki, absolvovali výšlap na sopku Unzen a obdivovali nejstarší golfové hřiště. Chlapi ale nezapřeli, že jsou češi. Proto s velkým nadšením navštěvovali místní restaurace, ochutnávali tamní vynikající pivo, jídlo, ke kterému patří samozřejmě suši a jiné speciality. Nemohlo rovněž chybět saké. Nejlepší prý je teplé. A jelikož město Beppu je lázeňským městem, svá těla máčeli často v pramenech.
Jaký je váš nejsilnější zážitek z Japonska?
Martin Blažík: „Naše druhé místo v turnaji. Hráli jsme proti univerzitním týmům, což byli 18 a 22 letí hoši. Bylo to pro nás krásné, neočekávali jsme to."
Jarmil Kotlář: „Celá ta kultura. Je úžasné pozorovat ty lidi, jak jsou pracovití, zodpovědní, jak jsou uctiví k sobě. Za vše děkují. Na to my nejsme zvyklí. Takže to bylo velice poučné."
Tým amatérských basketbalistů si turnaj v Japonsku hradil z vlastních zdrojů. Nezapomněli tam však prezentovat město Havířov. Nyní mají velké plány do budoucna.
Michal Červeňak: „Chystáme založit klub, tím pádem bychom chtěli nějaké sponzory získat. Doufám, že i město se na nás obrátí, tak jako se obrátilo s těmi prezenty pro Japonské týmy. Za což jim moc děkujeme, protože, Japonci byli z toho úplně hotoví."
