Před šikmým kostelem v Karviné-Dolech se sešli krojovaní horníci společně se zástupci vedení kraje, města Karviné a dalšími významnými hosty včetně veřejnosti, aby se společně za doprovodu hornické kapely ze Stonavy v průvodu vydali na hřbitov k památníku obětem důlního neštěstí, které se stalo před sto lety na Dole Gabriela.
U památníku pak zazněly státní hymny České a Polské republiky a také hymna hornická. Po proslovech významných činitelů a položení květin všichni také minutou ticha uctili jejich památku.
Andrzej Bizoń (nestr, za SOCDEM), náměstek primátora Karviné: “Tyto pietní akty nám ukazují, že naši předkové pokládali život za to, abychom se měli tak, jak se máme. Čest jejich památce. Myslím si, že to není jen naše regionální záležitost, ale je to záležitost celé ČR a byl bych vděčný za to, aby si to lidé uvědomili, co tento region pro celou republiku dokázal a přinesl i oběti v podobě životů horníků. To, jak je to těžká práce i v dnešní době, kdy máme technologii, si asi ti, kdo v dole nebyli, nikdy neuvědomíme."
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Myslím si, že všichni bychom si měli připomínat, že náš kraj byl postaven na potu a krvi našich předků a neměli bychom na to zapomínat. Proto jsme i dnes děkoval spolkům krojovaných horníků za jejich spolupráci a za to, že tyto tradice udržují.”
Důlní neštěstí se stalo 12. dubna roku 1924. Tehdy pod zemí vyhaslo 15 životů horníků, dalších 24 horníků bylo zraněno. Byli to muži, kteří pracovali na stavbě hráze kvůli záparu uhlí v 19. sloji.
Radim Kravčík, předseda Sdružení krojovaných horníků Gabriela: "Před 100 lety, 12. dubna 1924 tady nedaleko, nad kopcem kostela svatého Petra z Alkantary došlo k výbuch, který byl nepředpokládaný."
Závodní sbor záchranářů tehdy vyprostil pouze 2 mrtvé. Ostatní byli zasypáni, jejich těla byla pohřbena závalem.
Radim Kravčík, předseda Sdružení krojovaných horníků Gabriela: "Následující den se ozvaly další výbuchy, ty byly natolik silné, že se projevily na povrchu."
Jedna z těžních věží se zhroutila, okolní budovy byly silně poškozeny a došlo i ke zranění osob, které byly v okolí.
Radim Kravčík, předseda Sdružení krojovaných horníků Gabriela: "O síle a intenzitě výbuchu svědčí mimo jiné to, že ta tlaková vlna výbuchu vysklila okenní tabule do vzdálenosti 7 kilometrů."
Důl byl následně zprovozněn až za rok od výbuchu. Během sanačních prací ještě zahynuli další dva horníci.
Samotný pohřeb obětí neštěstí se mohl uskutečnit až 13 měsíců po výbuchu, tak dlouho trvalo než se záchranáři a důlní pracovníci dostali k obětem výbuchu. Pohřbeni jsou na katolickém i evangelickém hřbitově v Karviné-Dolech.
