Venku mrzne až praští a kdo nemusí, nevystrčí ani nos. Myslivci se však právě teď brodí sněhem ke krmelcům a zásypům. Na vlastních zádech do nich roznášejí zásoby krmiva, bez kterých by zvěř neměla velkou šanci přežít.
Gerhard Durczok, člen MS Stonávka: "Zásadně jetelotrávu, protože čistou trávu zvěř nechce, pak rohlíky, sušený chleba, oves, no a kaštany mají vysypané tam výš se žaludy."
Do krmelců a zásypů nosí myslivci zásoby podle toho, na co má zvěř právě největší chuť. V praxi to znamená, že jsou chlapi i s nákladem krmení v terénu denně.
Gerhard Durczok, člen MS Stonávka: "Všude se přikrmuje, na celém Karvinsku, kontroluje to magistrát pověřený dohledem nad myslivostí. Ten krmelec s ovsem - můžete přijít zítra a nebude tam ten oves. Okamžitě doplňujeme, to znamená, že například seno vyžerou a myslivec i když jde 2 kilometry tam, tak musí zase zpátky pro seno a zase do krmelce. Tak vám řeknu, jedno krmení to jsou takové 2 hodiny v tom sněhu je to dost. Košile je skoro mokrá."
Nikdo si ale nestěžuje i když tuto práci všichni dělají dobrovolně, zadarmo a ve svém volném čase. Nechat zvěř, ať si poradí sama, prostě nejde.
Gerhard Durczok, člen MS Stonávka: "Máme velký mráz, první sníh zmrznul, zvěř se jen těžko prokope až k tomu zelenému dolů."
Myslivci už jsou takoví, že si nedovolí, aby v takovém počasí nepřikrmovali. Hlad ale není to nejhorší, co zvěři v zimě hrozí. Přímo vražedné je pro ni střídání třeskutých mrazů a tání. Povrch sněhové pokrývky se pak chová jako ostrá žiletka, která je nebezpečná zvláště pro tenké srnčí běhy.
Gerhard Durczok, člen MS Stonávka: "Jak to vpichává do toho sněhu, tak si je odře do krve. Někdy si to odře tak, že dojde k úhynu."
A zvěři teď nedělají dobře ani naše procházky lesem. Odříkat se jich nemusíme, ale měli bychom dodržovat určitá pravidla.
Gerhard Durczok, člen MS Stonávka: "Samozřejmě, jít po stezce, tiše, neplašit tu zvěř, vidíte i já držím pejska při sobě, aby někde neproháněl srnčí, protože zásoby, které nabrala před zimou, rychle tratí."
Pokud se těmito radami budete řídit, možná právě teď v lese zblízka uvidíte všechno, co tam žije. A pokud si do kapsy přibalíte i čistý suchý chléb, pečivo nebo něco zeleniny či ovoce a vložíte to do krmelce, budete domů odcházet nejen s hezkým zážitkem, ale i pocitem, že jste pomohli dobré věci.
