TV Polar: Česká republika je kritizována za to, že máme mnoho dětí v ústavní péči, jak je na tom Karviná?
RCH: "V Karviné se také nevyhneme ústavní výchově. Počet dětí se nepatrně snížil, měli jsme v roce 2007 94 dětí v ústavní výchově, v roce 2008 tam došlo k nepatrnému poklesu na 91 dětí z celkového počtu 5 670 rodin, které karvinský odbor sociálně-právní ochrany dětí eviduje a pracuje s nimi."
TV Polar: Jak nejčastěji se děti do kojeneckých ústavů a domovů dětí dostanou?
RCH: "Obecně můžeme hovořit o dvou důvodech, které vedou k nařízení ústavní výchovy. I když tady bych chtěla podotknout, že ke každému návrhu na ústavní výchovu přistupujeme velice zodpovědně, individuálně a snažíme se vyčerpat veškeré možnosti práce s dítětem i s rodinou, než k tak závažnému kroku přistoupíme. Přesto často slýcháme v médiích, že sociální pracovnice raději strčí děti do ústavů, aby pak už s tou rodinou neměly práci. U nás to tak v žádném případě tedy není. Nicméně, jak už jsem naznačila, ty důvody jsou dva, první ten důvod je, kdy děti působí výchovné problémy. Vždy se na nás obrací škola, rodiče, sousedé a podobně, kdy rodiče přestávají své děti zvládat a děti jim činí výchovné problémy, nerespektují je. Jsou to děti tak kolem 14ti, 15ti let, bohužel, v současné době stále ta hranice klesá, už jsou mladší děti, které činí takové výchovné problémy. Nejde o takové běžné zlobení, to jsme si vyzkoušeli všichni, že naše děti nás pozlobily, ale začíná to tím, že děti přestávají chodit do školy no a ten čas, který by měly strávit ve školní lavici nějakým způsobem využívají. Takže se shromažďují v partách, začíná to krádežemi, přepadáváním starých lidí, okrádáním, mnohdy okrádají své vlastní rodiče získávají finanční prostředky, které pak používají na různé návykové látky a stále častěji se setkáváme tím, že mládež nám velice experimentuje s těmi návykovými látkami."
TV Polar: Když se zaměříme na tu druhou skupinu těch mladších dětí, jak se daří tyto mladší děti umísťovat do náhradní péče?
RCH: "Tady tyto děti, s výchovnými problémy dost těžko. Tady je celkem problém je umístit do náhradní péče, spíše se nám to daří u té druhé skupiny. Jak jsem říkala, ty důvody pro ústavní péči jsou dva. Ten druhý důvod je tedy ten, že rodiče se o děti nestarají, jejich péči zanedbávají, někdy je týrají a opravdu někdy se těch dětí vysloveně zřeknou. Poslední dobou se to stává takovým trendem, že maminka porodí, novorozené dítě zanechá v porodnici s tím, že její sociální situace je natolik závažná, že to dítě prostě domů nechce. Ačkoliv máme různé nástroje pomoci těmto matkám, jsou azylové domy pro matky s dětmi, kde se jim snažíme zajistit ubytování, je možné poskytnout dávky mimořádné, okamžité pomoci, aby měly finance pro začátek, tak se nám v loňském roce stalo, že deset maminek tuhle péči a pomoc odmítlo a rezolutně trvaly na tom, že dítě dají do osvojení. Po šesti týdnech tedy přišly k nám a sepsaly souhlas k osvojení."
TV Polar: Daří se tyto děti nechat osvojit?
RCH: "Tyhle malé ano. Pokud jsou děti zdravé, útlého věku, tak ve spolupráci krajským úřadem se nám daří najít pro tyto děti náhradní rodinu."
TV Polar: A zůstávají tyto děti v Karviné?
RCH: "Takhle to nefunguje. Děti, které se narodily a mají bydliště v Karviné, se většinou předávají do náhradní rodinné péče v jiném městě."
TV Polar: Umíte říct, kolik dětí je v pěstounské péči nebo v adopci?
RCH: "Pokud mohu hovořit o loňském roce, tak v roce 2008 naši karvinští žadatelé získali čtyři děti do adopce, nebo-li do osvojení. Naše děti byly ve třinácti případech adoptovány do jiného města. Jak jsem uvedla těch deset matek dalo souhlas s adopcí, takže to jsou převážně ty děti, které odešly mimo region. U osvojení počet dětí není tak vysoký, spíše je vyšší u pěstounské péče, kdy v loňském roce 19 karvinských žadatelů do pěstounské péče dítě získalo. A k dnešnímu dni můžu říct, že máme 60 rodin pěstounských, ve kterých žije 80 dětí ve věku převážně od deseti do patnácti let."
