Základní škola Ke Studánce, vypadá doslova jako galerie. To, co ji zdobí, jsou díla jejich žáků. Tvoří denně. Oproti jiným školám mají denně o dvě hodiny výtvarky více a ve třídách to vypadá jako v ateliéru.
Učitelka, Eliška Ulmanová žáky chválí a radí jim, jaké postupy mají použít: „Na konec toho provázku dej korálky, ale dřevěné, přírodní. Krásné je to Zuzko."
Výtvarničina tady baví všechny, vypadá to sice jako hra, ale jde o náročnou práci s různými materiály, která chce, kromě zručnosti, i představivost. Barbora Honzová, žákyně 7. třídy říká: „Je to to pravý ořechový, baví mně to, nechtěla bych dělat něco jiného."
Ale nejde jen o výstavy. Sedmáci právě vyrábějí zpěvníky vázané v kůži pro Lidovou školu umění. Každý je originální, žádná pásová výroba. Škola, která měla jako první ve městě počítačovou učebnu a dává dětem skvělé základy ve všech předmětech se, před pěti lety, přece jen nakonec rozhodla pro výtvarnou specializaci. „Kultivovat tu dětskou duši uměleckým směrem je pro dětskou duši a život stejně potřebné jako technické vzdělání," hovoří Ivo Bojas, ředitel ZŠ Ke Studánce.
Adam BRANÍK, žák 3. třídy, při pohledu na obrázky říká: „Ty barvy jsou tak pěkné, že bych to dával lidem, aby nebyli smutní a aby se rozveselili."
V této škole není smutný nikdo, děti si ji upravily podle svého, včetně fasády, na které se mohou vyřádit grafiťáci. Tohle jinde určitě neuvidíte.
