Paní Ivana Fiedlerová pracuje v Mateřské škole Okružní.
Ivana Fidlerová, MŠ Okružní: „Na práci pedagoga se mi líbí ten výsledek. Když vidím rozzářené oči dětí, úsměv na tváři a slyším, že do školky chodí rádi. To vím, že má práce k něčemu je."
Jak sama říká, k této práci se dostala oklikou. Původně působila v laboratoři. Pak ale přišla nabídka, které neodolala.
Ivana Fidlerová, MŠ Okružní: „Byla mi nabídnuta paní učitelkou ve školce, kam chodily mé děti, doplnila jsem si vzdělání a jsem ráda, že tuto práci mám, baví mě, mám kolegyni, na kterou se můžu spolehnout, i dobrý kolektiv."
V logopedické třídě MŠ Duha najdeme paní Helenu Adamčíkovou. Také ona má ráda svou práci a samozřejmě i děti.
Helena Adamčíková, MŠ Duha: „U dětí se mi nejvíce líbí ta spontánnost a upřímnost. Děti vám vždycky řeknou, co si myslí, a jsou takové, no prostě zlaté."
Když si paní Adamčíková vybírala svou profesi, měla od počátku jasno.
Helena Adamčíková, MŠ Duha: „Když se v 9. třídě rozhodovalo, kam půjdu, měla jsem od počátku jasno. Od mala jsem měla ráda děti a mám je ráda pořád. A dělá mi velkou radost, když je pak potkávám ve městě a ony vzpomínají na školku, a tak to je pro učitele radost."
V MŠ Karla Dvořáčka působí paní učitelka Iveta Szerdiová.
Iveta Szerdiová, MŠ K. Dvořáčka: „Mne tady nejvíce baví samotné děti. Ony jsou takové bezprostřední, spontánní, jsou milé. Jsou to takové naše sluníčka a každý den mne něčím překvapí."
Také paní Szerdiová tíhla ke své práci už od mala. Navíc jí vzorem byla i rodina.
Iveta Szerdiová, MŠ K. Dvořáčka: „Už jako dítě jsem si ráda hrála s dětma i sousedkám jsem chodila hlídat děti. A asi to budu mít i v genech, protože i má maminka a teta pracovaly ve školce, a já jsem tam za nima chodila. Svou práci mám ráda a pokud mi to zdraví a okolnosti dovolí, chci u ní zůstat co nejdéle."