Kuba, Filip a Anička jsou novými žáky stonavské základní školy s polským jazykem vyučovacím. V den jejich nástupu do školy je před zraky rodičů pasovali na prvňáčky jejich starší spolužáci. Dvanáct dětí je rozděleno do dvou tříd. Někteří z nich doma mluví jen česky. Individuální přístup k výuce, ale rodiče nadchnul natolik, že své ratolesti posílají do polské školy.
„Líbí se mi, že je málo dětí ve třídě, je tam individuální přístup a naučí se i polský jazyk,“ říká maminka čerstvého prvňáčka Jana Szczepańska.
„Učitelky mají více času na ty děti. Určitě to byl dobrý krok, že jsem je tady dala,“ dodává Jana Feber-Kožiaková, maminka dvou chlapců, kteří zdejší školu už nějaký ten pátek navštěvují.
Z jazykové bariéry přitom nikdo strach mít nemusí.
„Když dítě z české rodiny něčemu nerozumí, tak mu to přeložíme do češtiny. Tento problém ale je snad jen na začátku školního roku, mnohdy není vůbec,“ říká učitelka Marcela Gabrhelová.
Od mala totiž navštěvovaly polskou mateřinku. V posledních letech přitom zájem českých dětí o vzdělávání v polštině narůstá.
„V současné době máme šest dětí z českých rodin. Máme tady i děti z česko-polských rodin, kdy jeden rodič je Čech a druhý Polák,“ říká Kateřina Donátová.
„My doma mluvíme česky a tady ve školce polsky.“ „Já ve školce všemu rozumím.“ „Já už umím mluvit i polsky,“ řekli stonavští předškoláci.
V polské základní škole je český jazyk vyučován od druhé třídy.
