Jejich jakýmsi druhým domovem je Těrlická přehrada, konkrétně zázemí těrlického jachtařského klubu. Řeč je o pětici jachtařů, kteří před pár týdny vyrazili na 2. ročník Mezinárodních jachtařských závodů. Určeny byly polákům žijících v zahraničí.
Leszek Ćmok, člen posádky: „Tady ze Stonavy jsme byli tři. Moje žena Ewa, já a Bogdan Kokotek. Spolu s námi byli ještě naši kolegové z klubu Zbygniew Jeżowicz a jeho syn Michal.“
Na pětičlennou posádku během dvou dnů čekalo celkem šest rozjížděk.
Leszek Ćmok, člen posádky: „Bylo to vypsáno na lodě třídy 2020. Je to taková docela otevřená loď pro pět osob. Ten kontakt s vodou a přírodou je přímý. Nic vás nekryje, věčně jste mokří, ale když je ta regata, když se pluje, tak na to není čas a prostě všichni musí pracovat. Ta loď není úplně vyvážená, ta pětičlenná posádka se musí neustále zvedat, vyvažovat a naklánět.“
Závodníci z Těrlicka se nakonec v konkurenci třinácti posádek umístili čtvrtí. Se svým výsledkem jsou ale velmi spokojeni.
Leszek Ćmok, člen posádky: „Neskončili jsme na bedně, ale máme z celé regaty docela dobrý pocit. Některé posádky neměly svoje skippery, tzn. lidi, kteří by uměli tu loď vést a pracovat na té lodi, nebyli tak zkušení. K dispozici bylo šest skipperů, kteří se rozdělili. Byli to ale zkušení dvacetiletí jachtaři, kteří mají v té oblasti hodně odježděno. Ví, jak tam fouká, jak se postavit na start a zanjí samozřejmě i tu loď. My jsme tu loď viděli poprvé a už jsme museli jet na první rozplavbu. Takže než jsme se to trošku naučili, tak nám to trvalo. Byly tam ještě další tři posádky, které k nám přidali, aby to bylo zajímavější. Byly z mořské akademie. Studenti měli celoroční regatu a tři nejlepší posádky jezdily s námi. Byli také velmi zkušení, ale ty jsme porazili. Porazili jsme i tři ty zkušené skippery. V podstatě jsme skončili čtvrtí, ale první, kteří přišli na tu loď a buď umí, nebo neumí.“
Pokud to situace dovolí, stonavští jachtaři se budou chtít těchto závodů zúčastnit i v příštím roce.
