Poslední fotografie Wieslava Chrząszcze jej zachycuje s parťákem, Milanek Pěgřimkem, při večeři, kterou ještě sám uvařil. Od vrcholku Mont Everestu ho tehdy dělilo necelých tisíc metrů a necelá hodina od smrti, kterou nikdo nečekal.
Milan Pěgřimek, horolezec: "Neměli jsme žádné příznaky, že bychom to měli otočit nebo vzdát. Toho 18.5. to prostě přišlo úplně zčista jasna. Člověk s tím, ne že by počítal, ale když jedete do hor, tak je to vždy 50:50, vždy se cokoliv může stát, i s tím jsme před odjezdem počítali."
Wieslaw Chrząszcz už na vrchol Mont Everestu nevystoupal. Přitom o něm snil skoro 20 let. Loni se mu spolu s parťákem podařilo expedici na vytouženou horu zorganizovat. Jeho poslední cestu a hlavně jeho samého si Stonavané připomněli na vzpomínkovém setkání v Domě PZKO.
Prostřednictvím fotodokumentace a průvodního slova Milana Pěgřimka se všichni vydali cestou, kterou před rokem šel i Wieslaw Chrząszcz. Začala unikátně, v hloubce 1.156 metrů Dolu Paskov. Však se také expedice jmenovala Fárání na Mont Everest nebo - jak hoře říkají Nepálci - Tvář nebes.
Oba horolezci se vrcholu jako jedni z mála chtěli dotknout bez kyslíku. Těsně před cílem Wieslaw Chrząszcz zemřel. A v náruči hory, která mu učarovala, už zůstal.
Milan Pěgřimek, horolezec: "Jistěže je to příznačné. Tak jako námořník má být pochovaný v moři, tak je to i v horách. Na ty hory se jezdí žít a ne umírat, ale když se to už stane... My jsme vždy počítali s touto alternativou a byli jsme domluveni, že pokud se něco stane, tak žádný převoz do republiky, ale pochovat na místě."
Duch Wieslava Chrząszcze ale ve Stonavě pořád je a jeho odkaz dál šíří jeho kolega.
Milan Pěgřimek, horolezec: "My jsme s Wieslawem prožili tolik a mám na něj tolik vzpomínek, že tolik zážitků nemají ani manželé, kteří spolu žijí 20 let a neznají se tak. Když kouká, tak nevím, jestli má radost, asi jo, pokud kouká z toho horolezeckého nebe no možná se tam někdy sejdeme."
