Inkluze, neboli zařazování všech dětí do stejné školy, je v poslední době velmi diskutované téma. Věnuje se mu i projekt s názvem Inkluze - podpora rovných příležitostí ve vzdělávání.
Pavlína Němcová, koordinátorka projektu: „Cílem tady té části projektu je zorganizovat setkávání speciálních pedagogů, asistentů pedagoga a školních psychologů v rámci školských poradenských pracovišť. Jejich setkávání je možnost dělení zkušeností a předávání informací. Tohle je výjezdní setkání školních psychologů. Na jednom místě se sešlo čtyřicet školních psychologů, což je jedinečná příležitost pro ně se potkat a moct si něco navzájem sdělit a dozvědět se něco nového.“
Co je hlavním cílem tohoto setkání?
Pavlína Němcová, koordinátorka projektu: „Cílem tohoto setkání je vzdělat se v oblastech, které vyplynuly z našich průběžných setkání. Toto je výjezdní setkání, které je výjimečně, v rámci projektu byly pouze tři. Za dva školní roky se díky projektu desetkrát sejde skupina patnácti odborníku, kteří si průběžně sdílejí své zkušenosti, mohou řešit své problémy, se kterými si neví rady, pokud potřebují od ostatních podporu. Přesně tuto možnost teď tady má čtyřicet psychologů.
Hlavním tématem je tedy inkluze, jaké jsou nejčastější problémy spojené s ní?
Pavlína Němcová (koordinátorka projektu): „Je spousta problémů. Myslím si, že inkluze není úplně problém. Možná, pokud bychom do inkluze mohli zapojit práci s uprchlíky, tak se teď školy musí nejvíce potýkat s tím, jak zapojit ukrajinské děti do výuky. Po covidu narostlo mnoho problémů. Děti mají mnohem více úzkostných stavů, depresí, sebepoškozují se. My řešíme další otázky a nejen inkluzi. Ta si myslím, že běží průběžně přes všechna ta témata průřezově.“
Říkáte, že se to všechno hodně odrazilo. Jednak válka na Ukrajině, jednak covidové období, co s tím?
Pavlína Němcová, koordinátorka projektu: „My děláme, co můžeme. Myslím si, že úzkost je obecně v celé společnosti. Jak ochránit děti, aby nebyly úzkostné, aby se nebály. Měli bychom dát dětem podporu. My dospělí bychom na sobě měli pracovat tak, abychom tu podporu mohli poskytnout. Nepřehlížet je a nebagatelizovat jejich potíže.“
Školní psychologové z celého MS kraje možnost potkat se s kolegy a sdílet své problémy přivítali. Zájem o setkání byl z jejich strany obrovský.
Aleš Miska, školní psycholog ZŠ Matiční Ostrava: „Je to pro nás velice přínosné, protože s kolegy pracujeme každý na jiném pracovišti. Máme málo příležitostí se takto spolu setkat, vyměnit si ty zkušenosti a inspirovat jeden druhého. Aby ta naše práce byla pro ty děti co nejpřínosnější.“
Jaké problémy nejčastěji řešíte na vaší škole v poslední době?
Aleš Miska, školní psycholog ZŠ Matiční Ostrava: „Často se setkáváme s projevy agresivity u dětí. Vzdorovitého chování. Kolegové učitelé by některé děti nazvali jako neukázněné i úzkostné děti.“
Čemu to přisuzujete?
Aleš Miska, školní psycholog ZŠ Matiční Ostrava: „Důvodů je vícero, nemyslím si, že je možné vybrat pouze jeden z nich. V úvahu přichází rodina.“
Monika Ticháčková, školní psycholog ZŠ a MŠ Bohuslavice: „Největší přínos asi vidím v tom, že se potkáme s psychology z jiných škol. Probíráme případy, se kterými si nevíme rady. Je to fajn sdílet s někým, kdo pracuje s podobnými dětmi. Je to určitě výměna zkušeností. Jsem spokojená s přednáškama o traumatu, které tady máme, protože přibývá dětí, které jsou traumatizované v rodinách nebo ve školách. Víme více o tom, jak s nimi dále pracovat.“
Jaká další témata jsou dnes ještě na programu?
Monika Ticháčková, školní psycholog ZŠ a MŠ Bohuslavice: „Myslím, že se budeme zabývat genderem. Přichází děti, které chtějí změnit pohlaví nebo se necítí ani jako holka, ani jako kluk.“
Co covid? Poznali jste, že se něco změnilo?
Monika Ticháčková, školní psycholog ZŠ a MŠ Bohuslavice: „Hodně. Přibylo dost dětí, které odmítají chodit do školy. Jsou úzkostné. Mají strach zapojit se zpátky do kolektivu. Ve vyučování se bojí učitelů nebo známek. Přibylo dětí, které po covidu do školy znovu nenastoupily. Rodiče jim vyřídili individuální domácí výuku. Nejsou schopni do té školy začít chodit.“
Školní psychologové společně probrali i mnoho dalších problémů, které trápí školní děti.
