Rozhodnutí Komise zapadá do pravidel EU zajišťujících spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném evropském trhu. Energeticky náročné sektory si však již dlouhou dobu stěžují na systém EU ETS, který je znevýhodňuje oproti společnostem, které sídlí mimo EU.
Komise navrhla právě z tohoto důvodu reformy příslušné legislativy. Součástí reforem je také mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. Na tom spolupracuje EU například s USA.
Hlavním účelem reforem je dovést EU ke klimatické neutralitě do roku 2050 a nesnížit přitom její konkurenceschopnost. S tím spjaté plány předpokládaly masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie a využití zemního plynu jakožto přechodného paliva. Rychle navyšující se klimatické ambice, jejichž tempo nedokázal energetický trh kopírovat, se pak odrazily v ceně emisních povolenek a rostoucích nákladech za energie.
V loňském roce začalo Rusko, resp. Gazprom, snižovat dodávky zemního plynu do Evropy. Analytici se tehdy domnívali, že jde ze strany Ruska o snahu uspíšit certifikaci nového plynovodu Nord Stream II a přechod z uhlí na plyn kvůli rostoucí ceně plynu zpomaloval.
Potrubní dodávky plynu z Ruska do EU jsou nyní značně omezeny a jejich další omezení či úplné přerušení hrozí každou chvílí. EU není aktuálně schopna zajistit si alternativní dodávky plynu ani v podobě LNG, které by pokryly průměrné spotřeby z předešlých let.
Na trh se proto vrací emisně náročnější uhelné elektrárny, což povede v kombinaci se snižujícím se počtem emisních povolenek v oběhu a spekulativnímu obchodování k dalšímu zvyšování jejich cen.
Cenu na trhu s elektrickou energií tvoří závěrná elektrárna nebo jinak řečeno poslední elektrárna dodávající na trh elektřinu. Cena elektřiny vzrostla zejména z důvodu plynové krize. Je však ovlivněna i cenou povolenek. Tento nástroj má přitom EU v ruce a může jej sama ovlivňovat.
Je tak otázkou, zda si EU může dovolit do velké míry nepredikovatelný systém EU ETS, když se takto razantně změnily vstupní předpoklady a zda by nebylo výhodnější zavést například cenový strop pro povolenky. V opačném případě budou balíčky, které byly schváleny kromě Německa také v Nizozemsku nebo Finsku, stále běžnější.
