Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

ENERGIE A KRAJ: Německo získá podíly ve švédských a ruských elektrárnách

Německá vláda čelí několika problémům spojeným s plány na znárodnění největšího evropského odběratele ruského plynu, společnosti Uniper. Společnost působí ve více než 40 zemích a kromě obchodu s energiemi provozuje uhelné a plynové elektrárny v Rusku a vlastní také podíly v jaderných elektrárnách ve Švédsku.

Energetická společnost Uniper bude převedena pod kontrolu německého státu poté, co společnost v uplynulých měsících nahromadila ztráty v důsledku přerušení jejích smluvních dodávek plynu ze strany ruského Gazpromu a nutnosti nakupovat plyn za výrazně vyšší ceny na trhu.

Znárodnění je správné rozhodnutí, protože vláda musí zajistit dodávky energie a také "ochránit občany a podniky před finančním krachem", uvádí list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Vláda by však měla mít plán, jak společnost po skončení krize opět privatizovat.

Uniper vlastní plynové, uhelné, jaderné a vodní elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 33 GW v šesti zemích. Téměř třetinu tohoto výkonu tvoří elektrárny v Rusku. Surgut 2, plynová elektrárna o výkonu 5,6 GW na západní Sibiři, je třetí největší v Rusku. Celkově elektrárny Uniperu vyrábějí přibližně 5 % elektřiny v zemi.

Uniper je také spoluvlastníkem ve všech třech jaderných elektrárnách ve Švédsku. Je většinovým vlastníkem jaderné elektrárny Oskarshamn a menšinovým vlastníkem v elektrárnách Ringhals a Forsmark. Vlastní také elektrárnu Barsebäck, první komerční jadernou elektrárnu ve Švédsku, která byla vyřazena z provozu a je v současné době rozebírána.

V Německu, které je v závěrečné fázi odstavování jaderných elektráren a plánuje odstavit své uhelné elektrárny nejpozději do roku 2038, nyní řeší, jak s touto situací naložit. Podle některých představitelů německé strany Zelených, která jsou součástí vládní koalice, by se Německo mělo těchto aktiv zbavit.

Německá vláda zavedla kontroverzní poplatky pro odběratele plynu, který by měl poskytnout dodatečné finanční prostředky dovozcům plynu, tedy i Uniperu, který byl největším evropským odběratelem ruského plynu.

Zatímco ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že zatím není jasné, zda prostředky získané prostřednictvím tohoto poplatku mohou být legálně převedeny na státní společnost, ministerstvo financí uvedlo, že v tomto ohledu neexistují žádné právní obavy.

Kvůli zvyšujícím se obavám o schopnosti odběratelů vyrovnat se s rostoucími náklady na plyn, řeší německá vláda, zda namísto poplatku nezavede cenový strop.

Nahlásit chybu

Nejčtenější zprávy