Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Češi a Poláci si připomínají dávný konflikt, který určil hranice mezi státy a rozdělil Těšín

Celý MS kraj |

Na konec ledna připadá výročí Sedmidenní války o Těšínsko. V roce 1919 se rozhodovalo o tom, komu bude území mezi Jablunkovem a Bohumínem patřit. Hranice nakonec proťala Těšín.

O hranici mezi Československem a Polskem se vyjednávalo už ke konci I. světové války. Obě stany však měly jiné představy o územním rozdělení. Po ukončení války a zániku Rakousko-Uherska se na Těšínsku rozhořel spor, který provázelo několik konfliktů. Jednomu z nich se říká Sedmidenní válka o Těšínsko. Československá strana při něm přišla o zhruba 5 desítek vojáků, polská o 92.

Už v roce 1918 prohlásili Poláci Těšínsko za polské území a v noci z 31. října na 1. listopadu armáda obsadila českou část Těšínského Slezska, včetně Bohumína, Stonavy, Horní Suché, Těrlicka, Soběšovic, Hnojníku, Třince a Jablunkovska. Polsko tím získalo kontrolu nad strategickou Košicko-bohumínskou dráhou, které bylo tehdy jediným železničním spojením českých zemí s východem Slovenska. Na tomto území chtěli Poláci vyhlásit tzv. plebiscit a muži museli rukovat do polské armády. 

Československo se svého území vzdát nechtělo. 23. ledna 1919 začaly československé jednotky vedené podplukovníkem Josefem Šnejdárkem území osvobozovat a polskou armádu pod velením  Franciszka Latinika vytlačovat nejdříve za řeku Olši. (Pro řeku se v historii užívalo mnoho podob jako Olza, Olsa, Oldza či Olša. Češi nyní užívají název Olše, Poláci Olza, pozn. red.) 

V dalších dnech československá vojska postoupila až za Vislu, kterou armáda překročila 27. ledna. Následně 30. ledna 1919 polská vojska ustoupila ke Skočovu a československá vojska připravovala útok na Skočov s předpokladem, že dojde ke zhroucení polské obrany. K útoku však již nedošlo, když 31. ledna byly bojové akce zastaveny. Na mezinárodní úrovni byla stanovena demarkační linie. 

Více o konfliktu

O konkrétní podobě hranice se ještě dále vyjednávalo. O rozdělení regionu rozhodla pařížská Konference velvyslanců 28. července 1920. Město Těšín bylo rozděleno hranicí, kterou tvoří Olše. Historické jádro na pravé straně toku připadlo Polsku, na levém břehu se město přejmenovalo na Český Těšín. 

Po více než 100 letech od konfliktu si obě strany v lednu připomínají památku obětí. Na české straně československých vojáků v Orlové a Poláci ve Stonavě. 

U příležitosti 100. výročí dokonce české a polské jednotky svedly bitvu u Skočova. Společně a především přátelsky při obě strany připomněly své předky. 

„Snažíme se divákům ukázat, jak to před sto lety vypadalo. Představíme jim bojovou taktiku a zbraně, se kterými se tehdy bojovalo. Vše samozřejmě v dobových uniformách,“ řekl tehdy hlavní organizátor Krzysztof Neścior.

„Myslím si, že je úžasné, že můžeme dnes po sto letech tady sejít s našimi polskými kolegy a bez nějakých emocí si připomenout padlé z obou stran tohoto konfliktu,“ uvedl Petr Čížek z Československé obce legionářské.

„Takováto ukázka vlastně přispívá k tomu usmíření mezi českým a polským národem, zvláště tady ve Slezsku. Tady je ten konflikt stále tak trošku živý,“ dodal historik Viktor Grossmann.

Nahlásit chybu


K tématu

Orlová odhalila zrekonstruovaný památník padlým za Těšínsko

26. ledna 2024 17:21 | Orlová | Jiří Cileček

U zrekonstruovaného památníku padlým za Těšínsko na hřbitově v Orlové-Městě se s úctou vzpomínalo na civilní i vojenské oběti československo-polského sporu o Těšínsko, který koncem ledna roku 1919 vyústil ve vojenské střetnutí nazývané Sedmidenní válkou. U příležitosti 105. výročí ukončení válečného sporu proběhlo slavnostní odhalení památníku.

Nad hroby československých obětí Sedmidenní války o Těšínsko je opět socha s orlicí

28. ledna 2024 12:02 | Orlová | Libor Běčák

Každoroční pieta za padlé v československo-polském sporu o Těšínsko v roce 1919 byla letos doplněna o slavnostní odhalení sochy s orlicí. Ta zdobila památník na hřbitově v Orlové už původně, ale byla zničena při polské anexi československého území v roce 1938.


Děti ve Vítkovicích si budou hrát na novém hygienickém písku

Písek v pískovištích může být zdrojem závažných onemocnění. Radnice v Ostravě-Vítkovicích proto každoročně písek obměňuje. Použitý písek nekončí na skládce, ale je dál využíván např. při opravě chodníků.

Masturbace online neměla šťastný konec. Vyděrači chtěli za nezveřejnění videa 150 tisíc kč

V posledních dnech policisté evidují případy vydírání prostřednictvím sociálních sítí. V Ostravě pachatelům naletěl muž středního věku, který poslechl údajnou krásnou blondýnu a natáčel se mobilem při masturbování. Byl pak velmi překvapen, když po něm chtěla 150 tisíc, jinak video zveřejní na internetu.

V životických sadech mají kvůli počasí obavy o úrodu jablek

22. dubna 2024 20:30 | Havířov | Bára Kelnerová | Regionální zprávy POLAR

V roce 2018 sklidili v životických sadech rekordních 1 900 tun jablek. Letošní sklizeň může ohrozit počasí. Sady nyní nově vlastní město Havířov, které chce získat do vlastnictví pronajaté pozemky od zemědělského půdního fondu.

Ne nadarmo se zámku Nová Horka u Studénky přezdívá "malá Vídeň"

22. dubna 2024 17:45 | Studénka | Andrea Holeszová | Kam vyrazit

Od příchodu říšského hraběcího rodu Vetter von der Lilie do lůna úrodné krajiny podél Odry se z původně malé tvrze stává významné aristokratické sídlo, centrum hudební i výtvarné kultury.

Nemocnice Karviná-Ráj připravila pro páry čekající potomka předporodní pokoj v porodnici

22. dubna 2024 16:30 | Karviná | Monika Danková | Regionální zprávy POLAR

Nemocnice Karviná-Ráj investovala peníze do vybudování předporodního pokoje pro páry, které čekají na příchod svého potomka. Po celou dobu hospitalizace, v době porodu i po porodu, tak nemusí být partneři vůbec separováni.

Handicap centrum Škola života funguje ve Frýdku-Místku už 33 let

Handicap centrum Škola života letos oslaví své 33 narozeniny. Za tu dobu pomohlo už stovkám klientů s mentálním postižením. Stále s nimi pracuje a adaptuje je do společnosti. Od příštího roku se stacionář transformuje na centrum denních služeb.

Originální dresy opavských basketbalistů se vydražily za více než 108 tisíc. Peníze pomůžou charitě

22. dubna 2024 11:32 | Opava | Yvona Fajtová | Regionální zprávy POLAR

Charitativní dražba originálních červených dresů opavských basketbalistů s logem Opava 800 vynesla více než 108 tisíc korun. Dražilo se na Aukru a peníze pomohou mobilnímu hospici Pokojný přístav Charity Opava.

Mistrovství ČR dětí a mládeže ve fitness sportu proběhlo v Bruntále

22. dubna 2024 15:05 | Celý MS kraj | Karel Soukop

Po březnovém Mistrovství ČR v boxu přivítal Bruntál další prestižní podnik. Česká asociace naturální kulturistiky a fitness uspořádala pro kategorie dětí a mládeže do 18 let Mistrovství ČR ve fitness sportu. Fitness v poslední době pochází velkým rozvojem a stává se stále oblíbenějším.

Frýdek-Místek zve školy i veřejnost na Den Země ve znamení Světa zvířat

Sady Bedřicha Smetany v Místku se promění na „Svět zvířat“. Stane se tak v rámci oslav Dne Země. Letošní ročník proběhne v pátek 26. dubna. Dopoledne hlavně pro školy a odpoledne pro veřejnost. Připraven bude tradičně bohatý program zvířecích, ekologických a vzdělávacích aktivit.

Vize tělocvičny Tyršovy školy už má reálné obrysy, stát by mohla do čtyř let

Absenci kvalitní tělocvičny se základní škola na Tyršově ulici snaží řešit asi dvacet let. Nyní rada města její požadavek posvětila, schválila studii nového školního sportoviště, to by mohlo stát do čtyř let.

Razovský pohár je nový sedmidílný přespolní běh u Slezské Harty, právě proběhlo jeho 2. kolo

Včera 15:32 | Celý MS kraj | Karel Soukop

Ani téměř zimní počasí dubnového víkendu neodradilo sportovní nadšence od účasti na Razovském poháru. Místní Sokol Razová připravil atraktivní sedmidílný přespolní běh v terénech v okolí přehrady Slezská Harta. Na druhý pohárový závod a i ve sněhové vánici sjeli běžci nejen z okresu Bruntál.

Lidé mohou policistům pomoci při objasnění úmrtí 50letého muže v Ostravě

22. dubna 2024 16:04 | Celý MS kraj | Libor Běčák

S výzvou na veřejnost se obrátili ostravští policisté, kteří objasňují okolnosti úmrtí 50letého muže ve Vítkovicích.

V Bruntále otevřeli nové prostory pro pečovatelskou službu v adaptované vile

22. dubna 2024 9:58 | Celý MS kraj | Karel Soukop | Bruntálský miniexpres

Bruntál adaptoval nové prostory pro pečovatelskou službu ve vilovém objektu v Domově pro seniory. Bývalá lékařská vila na zahradě domu po odchodu odborného lékaře zůstala bez využití. Plánované propojení s domovem pro seniory by bylo velmi nákladné. Domov proto nabídl prostory městu.

Správa silnic MSK používá nová služební vozidla na elektropohon

22. dubna 2024 9:46 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil | Dopravní revue

Správa silnic Moravskoslezského kraje udělala další krok ke snížení uhlíkové stopy. Do svého vozového parku získala pět nových elektromobilů. Jde o jednu z největších krajských organizací.

Nová cargolinka z mošnovského letiště do kazašské Almaty

22. dubna 2024 9:38 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil | Dopravní revue

Ostravské letiště rozšiřuje svou cargo dopravu zavedením nové pravidelné linky do kazašské Almaty. Od dubna ji provozuje společnost EGT Express s letadlem Boeing B767 1x týdně.

Komisařka vyhodila žáka od zkoušky v autoškole, když jí neřekl druhý způsob měření dezénu

22. dubna 2024 9:03 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Krajský soud v Ostravě se z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bude muset znovu zabývat případem, ve kterém jde o to, zda komisařka ve Frýdku-Místku měla právo vyhodit žáka od závěrečné zkoušky v autoškole jen proto, že jí po první správné odpovědi neřekl další alternativní způsob ověření hloubky dezénu pneumatiky.

Češi a Poláci si připomínají dávný konflikt, který určil hranice mezi státy a rozdělil Těšín
Vydáno 22. ledna 2023 10:13, Celý MS kraj, Libor Běčák
Na konec ledna připadá výročí Sedmidenní války o Těšínsko. V roce 1919 se rozhodovalo o tom, komu bude území mezi Jablunkovem a Bohumínem patřit. Hranice nakonec proťala Těšín.

Snímek z rekonstrukce bitvy o Skočov v roce 2019. Foto: TV Polar

O hranici mezi Československem a Polskem se vyjednávalo už ke konci I. světové války. Obě stany však měly jiné představy o územním rozdělení. Po ukončení války a zániku Rakousko-Uherska se na Těšínsku rozhořel spor, který provázelo několik konfliktů. Jednomu z nich se říká Sedmidenní válka o Těšínsko. Československá strana při něm přišla o zhruba 5 desítek vojáků, polská o 92.

Už v roce 1918 prohlásili Poláci Těšínsko za polské území a v noci z 31. října na 1. listopadu armáda obsadila českou část Těšínského Slezska, včetně Bohumína, Stonavy, Horní Suché, Těrlicka, Soběšovic, Hnojníku, Třince a Jablunkovska. Polsko tím získalo kontrolu nad strategickou Košicko-bohumínskou dráhou, které bylo tehdy jediným železničním spojením českých zemí s východem Slovenska. Na tomto území chtěli Poláci vyhlásit tzv. plebiscit a muži museli rukovat do polské armády. 

Československo se svého území vzdát nechtělo. 23. ledna 1919 začaly československé jednotky vedené podplukovníkem Josefem Šnejdárkem území osvobozovat a polskou armádu pod velením  Franciszka Latinika vytlačovat nejdříve za řeku Olši. (Pro řeku se v historii užívalo mnoho podob jako Olza, Olsa, Oldza či Olša. Češi nyní užívají název Olše, Poláci Olza, pozn. red.) 

V dalších dnech československá vojska postoupila až za Vislu, kterou armáda překročila 27. ledna. Následně 30. ledna 1919 polská vojska ustoupila ke Skočovu a československá vojska připravovala útok na Skočov s předpokladem, že dojde ke zhroucení polské obrany. K útoku však již nedošlo, když 31. ledna byly bojové akce zastaveny. Na mezinárodní úrovni byla stanovena demarkační linie. 

Více o konfliktu

O konkrétní podobě hranice se ještě dále vyjednávalo. O rozdělení regionu rozhodla pařížská Konference velvyslanců 28. července 1920. Město Těšín bylo rozděleno hranicí, kterou tvoří Olše. Historické jádro na pravé straně toku připadlo Polsku, na levém břehu se město přejmenovalo na Český Těšín. 

Po více než 100 letech od konfliktu si obě strany v lednu připomínají památku obětí. Na české straně československých vojáků v Orlové a Poláci ve Stonavě. 

U příležitosti 100. výročí dokonce české a polské jednotky svedly bitvu u Skočova. Společně a především přátelsky při obě strany připomněly své předky. 

„Snažíme se divákům ukázat, jak to před sto lety vypadalo. Představíme jim bojovou taktiku a zbraně, se kterými se tehdy bojovalo. Vše samozřejmě v dobových uniformách,“ řekl tehdy hlavní organizátor Krzysztof Neścior.

„Myslím si, že je úžasné, že můžeme dnes po sto letech tady sejít s našimi polskými kolegy a bez nějakých emocí si připomenout padlé z obou stran tohoto konfliktu,“ uvedl Petr Čížek z Československé obce legionářské.

„Takováto ukázka vlastně přispívá k tomu usmíření mezi českým a polským národem, zvláště tady ve Slezsku. Tady je ten konflikt stále tak trošku živý,“ dodal historik Viktor Grossmann.

Zdroj: https://polar.cz/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000035349/cesi-a-polaci-si-pripominaji-davny-konflikt-ktery-urcil-hranice-mezi-staty-a-rozdelil-tesin