Tři studentky zachránkyně a dvě nehody. V obou případech se středoškolačky zachovaly příkladně, byť ze dvou životů byl zachráněn pouze jeden.
Tereza Žatkuláková, studentka, plavčice, zachránkyně: "Měla jsem odpolední na krytém bazéně Start a kolem třetí hodiny přišel telefonát a Janka pro mě přiběhla. Obě jsme běžely s taštičkou do restaurace, kde byl muž, který ležel, nedýchal a poskytovali jsme první pomoc, samozřejmě s pomocí Záchranné služby na telefonu."
Jak jste museli zachovat chladnou hlavu, dělat ty úkony přesně podle instrukcí?
Tereza Žatkuláková, studentka, plavčice, zachránkyně: "Hodně, protože bylo mnoho diváků, protože se to stalo v restauraci. Takže to bylo těžší, ale zvládli jsme to."
Jaké bylo to vaše rozhodování? Jít do toho, nebo ne? Proč se do toho nezapojili třeba ostatní?
Tereza Žatkuláková, studentka, plavčice, zachránkyně: "Tak asi z mojí strany nebylo rozhodování, jít do toho, nebo ne. Bylo to spíš: pomůžeme, jak nejvíc můžeme. A ostatní tak stáli, někteří pomáhali, někteří ne, ale někdy je lepší, když je méně lidí u toho."
Jana Cieslarová, studentka, plavčice, zachránkyně: "První, když jsme přiběhly, tak určitě jsme braly nafukovací vak a masku, kterou jsme mu nasadili na hlavu. A kolegyně Terka zatím podávala ty výdechy, kde potom následně přiběhl plavčík Petr a zahájili jsme srdeční masáž."
Dopadlo to dobře. Takže v jakém stavu jste pána předávali záchranářům?
Jana Cieslarová, studentka, plavčice, zachránkyně:: "Už když pán měl dech, už dýchal normálně."
Petr Polášek, instruktor plavání: "Já jsem prováděl srdeční masáž. Holky obsluhovaly vak s maskou a po tom, co jsme dali výboje, tak ještě byly asi zhruba čtyři série a pán se nám začal probouzet."
Vy jste profesionální plavčík. Z vašeho pohledu, jaká je ochota a schopnost mladých lidí poskytnout první pomoc?
Petr Polášek, instruktor plavání: "Po téhle zkušenosti vidím, že velká."
V druhém případě při pádu z okna to sice přes snahu studentky o záchranu života dobře nedopadlo, nicméně stejně jako její kolegyně si vysloužila poděkování na krajském úřadě.
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Záchrana života by měla být z mého pohledu samozřejmost, že přeci jenom je to povinnost každého z nás. A já si cením každého, kdo je schopen a ochoten zachránit lidský život, protože z mého pohledu to není vždy samozřejmost."
Jste pyšný na to, že to jsou právě žáci vaší školy?
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Jsem pyšný na každého žáka a je jedno, jestli to jsou žáci našich škol nebo jakékoliv školy, protože přeci jenom je vidět, že se s touto průpravou setkávají v rodinách i na našich školách."
Jaká je praxe? Slyšel jsem, že mladí jsou ochotni a schopni poskytnout první pomoc, zatímco třeba ti dospělí váhají a nevěří si.
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Z mého pohledu výuka první pomoci je prakticky na každé škole a to je jedno, jestli je to základní, nebo střední škola. V současné chvíli se rozjíždí velké množství různých projektů, které právě nabízí výuku první pomoci různými formami. V současné době se zvažuje o využití třeba virtuální reality. To znamená, je to další z alternativ, jakou formou můžeme přiblížit první pomoc, řekněme běžné veřejnosti a zejména naší mladé generaci."
Všechny tři zachránkyně si přijetí na úřadu užily.
Tereza Žatkuláková, studentka, plavčice, zachránkyně: "Moc mě to potěšilo, udělalo mi to radost."
