Jan David, "kreuz vater", farní Vikář Jablunkov: "Ta historie sahá k německým občanům, kteří byli ve Fulneku, ale Lukavec byl česká obec, takže vlastně jsme to od nich jako Češi převzali. V kronice je záznam už někde v sedmnáctém století, ve Fulneku, ale v Lukavci jezdil můj praděda, můj děda, kterého jsem dobře znal, protože umřel teprve před čtyřmi lety, když měl 98 let, a vždycky na Velikonoce vyjížděli."
Tradice, při které jezdci v oblecích oslavují zmrtvýchvstání a s kovovým křížem žehnají polím a rodinám, přečkala bez přerušení nacisty, komunisty i období pandemie.
Václav David, organizátor a bývalý účastník: "Volali mi z tisku, z televize, já říkám: Nic nebude, nic nesmí být. Ale čtyři jsme jeli. Já jsem to nechal nafilmovat, že ta tradice nebyla přerušena."
Letos se do sedel vyhouplo patnáct jezdců, projeli Lukavec i blízké Nové Dvory.
Jan David, "kreuz vater", farní Vikář Jablunkov: "Vyjíždíme v jednu hodinu vždycky, pokud se všechno podaří a jsou připravení jezdci, a jedeme do té čtvrté hodiny plus mínus, tam to končí potom ta jízda požehnáním v kostele ve čtyři hodiny."
Takzvanému rajtování přihlíží tradičně několik desítek lidí nejen z Lukavce.
anketa: "Přivedla mě sem rodina. Říkali, že je to moc hezká tradice, tak ať se přijedeme podívat. Tak jsme přijali pozvání."
A jak tedy tradici hodnotíte?
anketa: "Hodnotím kladně, je to moc hezké."
Václav David, organizátor a bývalý účastník: "Oni to chtěli zapsat do UNESCO, a já říkám: UNESCO ne, protože to by sem začali jezdit turisté. A to není žádná atrakce, to je lidový náboženský zvyk."
Tradice je ale zapsána na seznamu nehmotného dědictví Moravskoslezského kraje.
