Farní budova se v Novém Jičíně připomíná poprvé v roce 1366. Stejně tak záznam hovoří o farním kostele a prvním faráři Mikulášovi.
“Ten letopočet je velice významný také z hlediska architektury města. Je to vůbec první oficiální písemná zmínka o nějaké stavbě, která ve městě vůbec stojí,” potvrdil
Radek Polách, historik Muzea Novojičínska.
Budovu fary a také kostela několikrát poškodily požáry, které v minulosti zachvátily Nový Jičín. Původně gotická a později barokní stavba fary tak získala současnou podobu v letech 1891 - 1892.
“Městská správa ve spolupráci s římskokatolickou obcí v čele s děkanem Johanem Parschem rozhodla o přestavbě té původní staré budovy. Ta byla na základě projektu Josefa Bluma, velice významného novojičínského stavitele, přestavěna,” uvedl Radek Polách, historik Muzea Novojičínska.
Fara vždy sloužila a slouží jako příbytek pro faráře, ovšem význam budovy je daleko větší.
“Do roku 1950 byly vedeny jediné matriky ať křestní a tím i rodné, na faře. Občané chodili, tak jak chodí dneska na matriční úřad, chodili vlastně na farní úřad. Takže ten farní úřad opravdu měl velkou váhu vedle úřadu městského,” připomněl Alois Peroutka, děkan a farář Římskokatolické církve Nový Jičín.
Fara obvykle fungovala také jako malé hospodářství.
”Byla tam vždycky hospodářská budova, byli tam pacholci a děvečky, kteří se starali o zajištění také polnosti a všeho, co bylo potřeba,” doplnil Alois Peroutka, děkan a farář Římskokatolické církve Nový Jičín.
Dnes tu přicházejí věřící nejen řešit úřední záležitosti, ale je to také prostor pro různá setkávání. Budova fary, dá se říci, je i po 650 letech existence stále plná života.
“Ať z důvodu toho, že se tam učí náboženství nebo jsou tam biblické hodiny nebo se zde setkávají maminky, které mají malé děti, v Mamoáze nebo jsou tam rukodělné práce pro starší ženy. To znamená, je to prostor pro různá setkávání,” míní děkan Alois Peroutka.
Tato farní budova byla v minulosti také spojena s významným řmskokatlickým knězem a politikem, který se zapsal do české historie.
“Msgr. Jan Šrámek tady působil zhruba deset let na přelomu 19. a 20. století. Dokonce do Nového Jičína zavítal v roce 1945,” uzavřel historik Radek Polách.
Počátkem 90tých let proto novojičínská římskokatolická obec umístila do vstupní části farské budovy pamětní desku věnovanou působení Msgr. Šrámka v tomto městě.
