Nedostatek vyučujících, nízké platy akademiků a neustále klesající rozpočet vysokých škol – to jsou problémy, které už několik let rezonují akademickým světem. Rektoři si stěžují, že mají co dělat, aby udrželi kvalitu výuky. Studenti organizují akce, na kterých poukazují na podfinancování vysokého školství. Ještě na jaře slibovala exministryně Valachová navýšení rozpočtu vysokých škol o 4,5 miliardy korun. Její nástupce Štech uvolnil jen miliardy tři.
„Bylo to takové minimum, na které byly vysoké školy ochotny přistoupit. Pochopitelně to neřeší problémy, které na našich školách máme.“ konstatoval rektor Ostravské univerzity Jan Lata.
Situace na vysokých školách se sice uklidnila, ale rektoři spokojeni nejsou. Zmínil to také Pavel Tuleja ve svém projevu na slavnostním zahájení nového akademického roku Slezské univerzity.
„Ve srovnání s r. 2006 máme o 10 miliard méně, než bychom měli mít. Protože v tom roce podíl rozpočtu vysokých škol na HDP byl 0,6 % a teď je 0,46%.“ upozornil rektor Slezské univerzity.
Do 220 milionového rozpočtu Slezské univerzity by mohlo podle odhadů teď přijít dalších 10 milionů korun.Peníze by měly být určeny na navýšení platů vyučujících i ostatních pracovníků.
„Mladí pedagogové jsou na tom mnohem hůř, než pedagogové na středních školách. Což je do jisté míry bizarní.“ srovnal platy děkan Filosoficko-přirodovědecké fakulty Zdeněk Stuchlik.
Akademici by si mohli polepšit na platech zhruba o 10%. Horší to ale bude s doktorandskými stipendii. O rozpočtu po schválení současnou vládou, bude rozhodovat až nová Poslanecká sněmovna, která vzejde z říjnových voleb.
