O nejnovějších poznatcích výzkumu černých děr a také o jejich dokumentování bude mluvit na přednášce Luciano Rezzolla. Tento italský vědec byl u toho, když vznikl první snímek tohoto vesmírného útvaru. Na jeho přednášku pozve ředitel Fyzikálního ústavu Slezské univerzity Zdeněk Stuchlík.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Luciano Rezzolla je členem mezinárodního projektu, který v r. 2019 zveřejnil historicky první snímek černé díry. Doufal jste, že něco takového jednou bude možné?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Samozřejmě doufal! A byl jsem rád, že se to podařilo zrealizovat poměrně rychle. Luciano je jedním ze dvou nebo tří autorů myšlenky pozorovat přímo nejtěsnější okolí černé díly. A pozorovat to, čemu se říká stín černé díry.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Můžete popsat, co přesně na snímku vidíme?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Na snímku je zachyceno nejbližší okolí černé díry, tedy zářící hmota, která pomalu padá do černé díry. To je právě stín supermasivní černé díry v galaxii, která se označujeme Messier 87. A pro zajímavost, hmotnost této černé díry je asi 6 000x větší než hmotnost černé díry v jádru naší galaxie. A ta má asi milion hmotností slunce. “
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vy jste ještě spolu s kolegy z Fyzikálního ústavu pracoval na studii, která se zabývala energií černých děr. Dovedeme si představit, jak velký potenciál se tady skrývá? Jak bychom jej mohli využívat?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Předpokládáme do budoucna, že potenciál skrytý v černých dírách bychom využívat mohli. Čím větší je černá díra, tak tím větší energii můžeme odčerpat. Tak např. černá díra v Messier 87 je nepředstavitelným zdrojem energie."
Přestože je to tak superhmotné monstrum, tak je obtížné pozorovat ty nejvnitřnější oblasti hmoty, která padá na černou díru a samotný stín černé díry. Takže pro vaši informaci, rozlišovací schopnost zařízení, o kterém bude mluvit L. Rezzolla, odpovídá tomu, že bychom dokázali na povrchu Měsíce rozlišit pětikorunovou minci.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Kdo by se chtěl o černých dírách dozvědět více, může navštívit chystanou přednášku Luciana Rezzolly. Bude v jeho podání toto téma také uchopitelné pro veřejnost?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Já jsem si stoprocentně jistý, že ano. Já Luciana považuji za nejlepšího přednášejícího jakého jsem kdy zažil. On je schopný výstižným a jednoduchým způsobem přiblížit problémy, které museli řešit při hledání stínu černé díry.“
Mezi žáky Základní školy Vrchní v Opavě zavítal mistr světa v letech na lyžích a olympijský medailista Jaroslav Sakala. Dětem přiblížil sport, o který v dnešní době už není v Česku takový zájem.
Knihovna pořádala v rámci série podzimních pořadů přednášku o upírech. Téma nočních příšer, které lidé vyslechli, se díky místní spisovatelce brzy objeví i v knižní podobě.
Karvinský cestovatel Ivo Petr uspořádal v Kině Centrum bilanční přednášku o tom, kam se podíval v roce 2025. Celkem to bylo patnáct zemí, z toho jedna, kde ještě nikdy nebyl.
Povodí Odry pokračuje v ochraně měst a obcí před velkou vodou. V Bohumíně dokončilo soustavu protipovodňových staveb, v Ostravě připravuje zvýšení vybraných hrází. Další opatření mají při přívalových srážkách zpomalit odtok vody směrem ke Klimkovicím a Polance nad Odrou.
Pátek, sobota i neděle. Tři dny, tři různé nehody a tři vyhaslé lidské životy. Velmi smutná bilance, která se zapíše do statistik tragických událostí na Opavsku. Srážka s vlakem, pád na motokrosových závodech a havárie motocyklu do příkopu.
Kulturní dům Akord v Zábřehu na dva dny opět patřil asijské kultuře i gastronomii. Stovky návštěvníků lákal do Ostravy už 11. ročník oblíbených Japonských dnů, který přinesl nabitý program plný nových i osvědčených lákadel.
54letý cyklista spadl z kola a sám si dokázal přivolat pomoc. Kvůli nepřístupnému terénu k němu vyrazili členové Horské služby Beskydy, pozemní i letečtí záchranáři. Společně mu pak zajistili potřebnou péči a vrtulník ho přepravil do ostravské fakultní nemonice.
Ostrava zná podobu svého budoucího vedení. Na vytvoření koalice se dohodla hnutí ANO, Starostové pro Ostravu a Ostravak. Společně budou mít v zastupitelstvu 37 z 55 mandátů. Kandidátem na primátora zůstává Richard Vereš z ANO, jeho prvním náměstkem má být Aleš Boháč. Koaliční smlouvu chtějí strany podepsat do pátku.
Fotbalisté Baníku Ostrava remizovali v domácím utkání se Spartou Praha 0:0. Zápas 11. kola Chance Ligy sledovalo 14 730 diváků. Ještě před úvodním hvizdem ale patřil Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích vzpomínce na legendárního brankáře Luďka Mikloška, který zemřel 13. září. Hráči Baníku nastoupili k utkání symbolicky v dresech připomínajících jeho kariéru.
Desetiletá spolupráce Frýdku-Místku se společností Slezan Holding přinesla řadu nových projektů, které proměňují nevyužívané textilní areály v živá místa. Historii této spolupráce zmapovala výstava na Nové Osmičce.
V Heřmanovicích na Bruntálsku pokračuje záchrana unikátní dřevouhelné vysoké pece z počátku 19. století. Technická památka v lokalitě Drakov je jediným dochovaným dokladem tohoto typu železářské výroby v Moravskoslezském kraji. Na její obnovu už byly vynaloženy miliony korun, práce ale ještě zdaleka nekončí.
Zběsilou jízdou měl ohrožovat řidiče na frekventované Místecké ulici v Ostravě. Najednou 38letý řidič naboural do auta před sebou. Poté vyskočil ze svého vozu a utekl neznámo kam. Přivolaný policejní pes ho velmi rychle našel, ale muž policistům nadýchal téměř 2,5 promile. Ti teď hledají svědky nehody.
V Ostravě obhájil mandát dosavadní senátor Ondřej Šimetka, na Frýdecko-Místecku zvítězil primátor Frýdku-Místku Petr Korč a na Karvinsku uspěl Petr Kazík. Ve všech třech obvodech jsou sečteny všechny volební okrsky. Volební účast byla výrazně nižší než v prvním kole.
Stavba další části jižního obchvatu Opavy jde do finále. Řidiči se po novém úseku mezi Hradeckou a Olomouckou ulicí poprvé projedou už 23. listopadu. Stavaři nyní dokončují pokládku asfaltu, mosty i novou okružní křižovatku.
Komunální volby v Opavě vyhrálo hnutí ANO. V devětatřicetičlenném zastupitelstvu získalo sedmnáct mandátů. Druhá skončila OK Změna pro Opavu se třinácti zastupiteli. Kdo nakonec povede město, ale zatím není jasné. Rozhodnou povolební vyjednávání.
V Opavě začala výstavba krajského centra plážových sportů. Na Kolofíkově nábřeží vyroste moderní zastřešená hala, která umožní sportovcům trénovat po celý rok bez ohledu na počasí. Investice za zhruba 50 milionů korun má být dokončena na podzim příštího roku.
Fotbalový turnaj malých talentů Visegrad Cup přinesl radost nejen mladým sportovcům. Součástí turnaje byla charitativní dražba dresů známých sportovců. Díky ní a dalším příspěvkům se podařilo získat více než 110 tisíc korun, které pomohou nejen dětskému oddělení nemocnice.
Terénní pečovatelská služba Seniorcentra Opava má nově zrekonstruované prostory. Pečovatelkám, které denně pomáhají seniorům a lidem se zdravotním postižením, nabídnou mnohem lepší pracovní podmínky.
Slezské gymnázium v Opavě se letos vůbec poprvé zapojilo do Noci vědy. A pojalo ji opravdu ve velkém. Návštěvníky vzalo až do vesmíru. Program se inspiroval filmem Avatar a propojovalo ho hlavní téma letošního ročníku – komunikace.
Astrofyzik Luciano Rezzolla odhalí na přednášce tajemství černých děr
Vydáno 7. prosince 2022 16:47, Opava, Katka Geryková
O nejnovějších poznatcích výzkumu černých děr a také o jejich dokumentování bude mluvit na přednášce Luciano Rezzolla. Tento italský vědec byl u toho, když vznikl první snímek tohoto vesmírného útvaru. Na jeho přednášku pozve ředitel Fyzikálního ústavu Slezské univerzity Zdeněk Stuchlík.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Luciano Rezzolla je členem mezinárodního projektu, který v r. 2019 zveřejnil historicky první snímek černé díry. Doufal jste, že něco takového jednou bude možné?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Samozřejmě doufal! A byl jsem rád, že se to podařilo zrealizovat poměrně rychle. Luciano je jedním ze dvou nebo tří autorů myšlenky pozorovat přímo nejtěsnější okolí černé díly. A pozorovat to, čemu se říká stín černé díry.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Můžete popsat, co přesně na snímku vidíme?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Na snímku je zachyceno nejbližší okolí černé díry, tedy zářící hmota, která pomalu padá do černé díry. To je právě stín supermasivní černé díry v galaxii, která se označujeme Messier 87. A pro zajímavost, hmotnost této černé díry je asi 6 000x větší než hmotnost černé díry v jádru naší galaxie. A ta má asi milion hmotností slunce. “
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vy jste ještě spolu s kolegy z Fyzikálního ústavu pracoval na studii, která se zabývala energií černých děr. Dovedeme si představit, jak velký potenciál se tady skrývá? Jak bychom jej mohli využívat?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Předpokládáme do budoucna, že potenciál skrytý v černých dírách bychom využívat mohli. Čím větší je černá díra, tak tím větší energii můžeme odčerpat. Tak např. černá díra v Messier 87 je nepředstavitelným zdrojem energie."
Přestože je to tak superhmotné monstrum, tak je obtížné pozorovat ty nejvnitřnější oblasti hmoty, která padá na černou díru a samotný stín černé díry. Takže pro vaši informaci, rozlišovací schopnost zařízení, o kterém bude mluvit L. Rezzolla, odpovídá tomu, že bychom dokázali na povrchu Měsíce rozlišit pětikorunovou minci.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Kdo by se chtěl o černých dírách dozvědět více, může navštívit chystanou přednášku Luciana Rezzolly. Bude v jeho podání toto téma také uchopitelné pro veřejnost?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Já jsem si stoprocentně jistý, že ano. Já Luciana považuji za nejlepšího přednášejícího jakého jsem kdy zažil. On je schopný výstižným a jednoduchým způsobem přiblížit problémy, které museli řešit při hledání stínu černé díry.“