Na první pohled běžný odpad, ve skutečnosti ale cenný zdroj informací. V areálu Technických služeb v Opavě proběhl podrobný rozbor směsného komunálního odpadu. Cílem je zjistit, kolik bioodpadu lidé stále netřídí správně.
Martin Škrobánek, vedoucí oddělení ochrany ovzduší a nakládání s odpady: “Cílem tohoto rozboru je zjistit, kolik končí gastro odpadů nebo kuchyňských odpadů a bioodpadů v popelnících na směsný komunální odpad.”
Podobný rozbor město provedlo už před 5 lety. Na jeho základě pak zavedlo několik opatření, která měla třídění odpadu zlepšit.
Martin Škrobánek, vedoucí oddělení ochrany ovzduší a nakládání s odpady: “Byla masivní kampaň, kdy jsme rozdávali kyblíky lidem a ta sídliště jsme osadili 120 litrovými nádobami na ten kuchyňský odpad. Výsledky z hlavy nevím, ale jsem zvědavý, jak dopadnou tady tyhle.”
Vzorky odpadu tentokrát pocházejí ze sídliště Haškova. Jde o 500 kg odpadu z několika kontejnerů, který se třídí postupně. Rozbor probíhá podle metodiky Ministerstva životního prostředí a je velmi detailní.
Dagmar Vološinová, vedoucí projektu, TA ČR, Prostředí pro život: “Rozdělujeme nadstandardně na 27 složek směsného komunálního odpadu, když jsme zvyklí na plasty, papír, sklo, tak my ještě děláme takové ty podtřídy jako je obalové sklo, obalový papír. Ale co se týče přímo potravinového odpadu, tak my sršíme vyhnutelný a nevyhnutelný. A to ještě rozdělujeme na živočišný a neživočišný. A ta pátá skupina je vlastně zahradní odpad."
První výsledky přitom ukazují, že v popelnicích stále končí i věci, které by měly být tříděny.
Dagmar Vološinová, vedoucí projektu, TA ČR, Prostředí pro život: “Hned ten první pytel, jak jste viděla, tam bylo všechno. Jak kytky, slupky, ale i celé housky, knedlíky a myslím, že tam byl i chleba. To už je i trošku o lenosti, protože ty kontejnery jsou opravdu vedle sebe, na směsný i na ty další tříděné kamodity."
Právě vysoký podíl bioodpadu přitom výrazně prodražuje jeho skládkování.
