Protože se nachází na místě bývalého brownfieldu, musí se Zahrada Přítomnosti, jak ji PLATO nazvalo, vypořádat se zátěží chemicky znečištěné půdy. Její koncept navíc pracuje s udržitelností a adaptací na změnu klimatu. V červnu poprvé vykvetla, poprvé byla posekána luční část, a tak lze spatřit obrysy její budoucí podoby. Nová veřejná zahrada obklopuje hlavní sídlo galerie PLATO z obou stran a dá se rozdělit do pěti částí.
Andrea Černá, mluvčí galerie PLATO: "Najdete tu louky s divokými lučními trvalkami vhodnými pro sušší biotopy, trvalkové záhony po vzoru bylinných zahrádek našich babiček, tůňku o šířce 4 metrů a hloubce zhruba 1,5 metru, která postupně zaroste kosatci, orobincem, blatouchy, pomněnkami nebo puškvorci, stromy včetně starých odrůd jabloní, keře a také pobytový, krátce střižený trávník pro aktivity galerie a návštěvníky kavárny a výstav. Všechny její části zvyšují biodiverzitu městského prostředí, poskytují hmyzu zdroj nektaru a pylu a také podmínky a výživu pro drobné živočichy. Na zahradě se už usadili ježci a zajíci, ve vodním biotopu se daří vážkám, šídlům nebo bruslařkám."
Marek Pokorný, ředitel galerie PLATO: "Okolí nového sídla galerie PLATO věnujeme stejnou péči a přikládáme mu stejnou váhu jako výstavám a našim vzdělávacím aktivitám. Permakulturní principy, na nichž je zahrada založena, jsou navíc téměř manifestem našeho přístupu k budování celé instituce. Investorem zahrady je město Ostrava. Nebylo to snadné, ale společně s ním a autorem konverze městských jatek jsme se nakonec propracovali k takové koncepci okolí galerie, které bude empatické nejen k lidem, ale také ke zvířatům. Konkrétní podobu vtiskla zahradě námi přizvaná odbornice na permakulturní design Denisa Tomášková."
Zahrada má za sebou první sečení a v létě se bude poprvé zalévat z retenčních nádrží, které pod zemí zachycují dešťovou vodu. Na konci jara také můžeme poprvé hodnotit, jak rostliny reagují na nové místo. Lze vidět i jaká semena letniček byla v navezené půdě, která z části nahradila chemicky kontaminovanou původní zeminu.
Denisa Tomášková, zahradní architektka: "Skvělá zpráva je, že sazenice, stromy a louky se ujaly a prosperují tak, jak bylo zamýšleno. Některé rostliny přirozeně ještě nevyrostly, budou potřebovat čas a vhodné půdní podmínky, které jim budeme vytvářet bez použití chemie."
koncept přitom využívá praktických principů permakultury, zahrada je tedy ekologická, etická a smysluplně uspořádaná pro lidi i živočichy.
Andrea Černá, mluvčí galerie PLATO: "Ostrava díky tomuto přístupu získala zřejmě první zahradu založenou na brownfieldu v Česku, navíc veřejnou a přímo v centru města. Slovní spojení „brownfield site“ se stalo klíčovým slovem letošního ročníku jedné z nejznámějších zahradnických výstav na světě, RHS Chelsea Flower Show v Londýně. Téma brownfieldu spojovalo hned několik zahrad vytvořených tamními designéry."
Denisa Tomášková, zahradní architektka: "Letošní ročník RHS Chelsea Flower Show byl ve znamení adaptace na klimatickou změnu a podpory biodiverzity ve městech. Například designér Cleve West, který získal zlatou medaili, koncipoval svou zahradu jako ruinu domu, který byl zbourán a v němž se pomalu ujala příroda. V Británii měli loni velmi suché léto, které neřešili zavlažováním, ale adaptací na nové podmínky."
Permakulturní přístup pracuje se znalostí přirozených principů a napodobuje fungování přírody. Čím úspěšnější je, tím míň energie v delším časovém horizontu bude třeba do údržby zahrady vkládat. Jde o to, aby bez použití chemie zahrada přinášela užitek ekosystému, ale i lidem. I proto se na Zahradě Přítomnosti v okolí PLATO bude průběžně monitorovat znečištění půdy a jeho vliv na kvalitu například jedlých plodů, které na keřích v zahradě porostou.
Denisa Tomášková, zahradní architektka: "V počátečních stádiích zahrada vypadá trošku jako divočina, ale postupem času se může propracovat k zahradě působící velmi upraveně. Kolem PLATO jsme vysadili hodně kvetoucích rostlin a zároveň jsme se snažili jít cestou, kdy množství vložené energie je od počátku co nejmenší. Samozřejmě vždycky je ale potřeba péče, a navíc kvůli kontaminaci zeminy je tady velmi specifická situace."
Zahrada se bude v dalších letech rozvíjet nejen z hlediska výsadby, ale i vybavení. Postupně přibude například kompostér, mobiliář jako lavičky a odpadkové koše, herní prvky nebo třeba pergoly. Jednotlivé části budou vznikat ve spolupráci s umělci a umělkyněmi a také návštěvníky PLATO.
Andrea Černá, mluvčí galerie PLATO: "PLATO není první výstavní institucí, kterou obklopuje veřejná zeleň. Tento trend je znám například z Muzea současného umění Belveder21 ve Vídni, Muzea moderního umění Louisiana v Kodani nebo z londýnského Barbican Center. Současné umění se navíc intenzivně zabývá ekologií, adaptací na klimatickou změnu a snaží se o propojení s rostlinami a zvířaty. Ostrava jde ještě dál a témata spojená se zahradou se v příštích letech promítnou také do výstavní dramaturgie, vzdělávacích programů a akcí pro veřejnost."
Denisa Tomášková, zahradní architektka: "Dnes už v podstatě nikdo nediskutuje o tom, že probíhá klimatická změna. Zeleň ve městech se mění, protože bývají delší období sucha. Trpí veškeré krátce střižené travní porosty a výsadby. Všechny rostliny, které nejsou adaptované na vznikající ostrovy sucha a horka, umírají. Klasická praxe je, že vytvoříme instantní typ záhonu, nasázíme tam rostliny, zasypeme je nějakým druhem mulče a pohnojíme pomalu uvolňujícím se syntetickým hnojivem. To, co ale ve skutečnosti potřebujeme udělat, je dostat do měst zeleň, která poskytne větší biodiverzitu a umožní lepší podmínky pro život hmyzu a drobných živočichů. A zároveň vytvořit situaci, která umožňuje vkládat do údržby zeleně méně energie."
PLATO je dynamická a otevřená instituce založená městem Ostrava. Aktuální podoby současného (vizuálního) umění zprostředkovává od roku 2016, aniž by budovala vlastní sbírku. Od září 2022 sídlí v budově bývalých jatek a souběžně provozuje PLATO Bauhaus.
