Mabari je čtrnáctiletý chlapec z malé vesnice v Keni. Už několik let může navštěvovat školu díky dětem z Hradce Králové, které ho adoptovaly a dokonce ho i navštívily.
Nikola Krejčová, účastnice cesty do Keni: "Byli jsme tam 9 dní a byl to nápad nás všech, protože nás moc zajímalo jak on tam žije, jak to tam u nich vypadá."
Škola, kterou Mabari navštěvuje, patří v jeho vesnici k těm lepším. Ostatní domy jsou postaveny z hlíny a kravského trusu. O tom všem se teď dozvěděly děti ze Staré Bělé.
Dana Janíčková, učitelka ZŠ Stará Bělá: "Myslela jsem si, že naši žáci by to měli vidět, protože evropské podmínky oproti africkým jsou úplně jiné."
Vyprávění o životě afrického chlapce zaujalo starobělské děti možná víc, než nějaký akční film.
Anketa, děti ze Staré Bělé: 1. "Já myslím, že to bylo velmi zajímavé." 2. "Ty rozdíly mezi těmi chudými a těmi bohatými. Bylo by fajné kdybychom to udělali jako i naše škola, že by adoptovala to dítě na dálku."
Adopci i samotnou cestu do Keni zorganizovala v královéhradecké škole učitelka, kterou jsme nejdříve považovali za jednu z žákyň. Za mladistvou vizáží se ale ukrývá velmi odvážná a vytrvalá žena.
Eva Humlová, učitelka, organizátorka cesty do Keni: "Doufám a pevně věřím, že přesně tahleta akce byla právě proto, aby oni si uvědomili co tady třeba mají, co je potřeba, aby nebyli xenofobní, aby neměli strach z lidí."
Adoptivnímu spolužákovi posílají české děti ročně sedm tisíc dvě stě korun.
Marek Liška, účastník cesty do Keni. "Mabarimu kupujeme vlastně z toho boty, školní uniformu, nějaké ty pomůcky školní."
Tak jako našim dětem se mu sice nežije. Ale vzdělání je pro něj životní šancí.
