Muž skončil v policejní cele, žena je v péči psychologů. O jejich dítě se nyní na základě rozhodnutí soudu stará babička.
Cílem týrání bylo pravděpodobně izolovat manželku od okolní společnosti. Ženu v bytě zamykal a vzal jí její klíče. Navíc nesměla z bytu sama vůbec vycházet. Zakázal jí také jakýkoliv kontakt s rodinou a přáteli. Žena mohla byt opustit jen v případech, kdy jí manžel poslal na nákup či s dítětem do školy.
Partnerce podle policie zakazoval i návštěvu kulturních akcí, kina či restaurací. Zakázal jí dokonce také návštěvy úřadu práce. Žena tak byla vyřazena z evidence. Manželku podle policistů tyranizoval i dalšími způsoby. Vzal jí všechny peníze, osobní doklady. Zničil její cestovní pas a rodný list. Aby zabránil jejímu vycházení z domu, rozřezal jí všechno slušné oblečení. Nechal jen tepláky, ve kterých chodila doma. Psychické ataky zahrnovaly také téměř každodenní několikahodinové výslechy ženy, ať již ve dne či v noci. Tímto způsobem se snažil muž zjistit, kde a s kým manželka během dne byla.
Několikaměsíční teror žena snášela až do těchto dnů. Nakonec se rozhodla vyhledat pomoc a obrátila se na ostravské intervenční centrum. Tamní pracovníci kontaktovali policii.
Kriminalisté pak muže zadrželi a obvinili z týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě. Aby nemohl v týrání ženy pokračovat, navrhl státní zástupce jeho umístění do vazby.
Objasňování psychického týrání je podle sdělení policie na rozdíl od klasického domácího násilí velmi komplikované. Po fyzickém útoku mohou být následky na těle oběti zjištěny krátce po činu. U psychického, ekonomického týrání či omezování osobní svobody mohou žít oběti ve strachu mnoho let, do doby, než se rozhodnou situaci přece jen řešit.
