A tak jsem se ocitla v překrásném kostele v Rychnově nad Kněžnou. Lavice ozdobené bílým šifónem, nevěsta a ženich, ze kterých vyzařovala láska a štěstí až do 7. řady, kde jsme seděli. Z kabelky jsem tajně vyndala vlněné návleky na nohy, protože kromě emocí se mnou lomcovala i zima. Ale kdo by vnímal, v porovnání s předchozím dnem, ztracených dvanáct stupňů na teploměru v tak romantický okamžik.
Na svatbě dobrých lidí je vždy veselo a plno. I já se veselila až do čtyř do rána. Na snídani jsem se dostavila o půl dvanácté jako poslední účastník svatby. Mé fotky, které jsme zde nafotili, jsem ve většině skryla pod brýle nebo jsem utíkala panu fotografofi do dálky, jak to jen šlo. Ale moc to nešlo, protože pořádnému teleobjektivu neuniknete. Tentokrát fotil můj přítel, Karel Kantor. Karle, děkuji za trpělivost.
Na svatbě se často nejdůležitější okamžiky zachytí na kameru a vše praskne až několik měsíců po akci. Nezapomenu na okamžik, kdy se vyhecovaný Ctibor, chopil vysoké Angeliky, s nohama délky Adriany Sklenaříkové a v náručí s ní zdolával prudké schody restaurace, kde na nás čekala hostina. Měla jsem co dělat, abych schody vyšla na svých podpatcích. Jeden z přihlížejích prohlásil: „To jsem zvědav, jeslti to dá. A druhý přihlíšející se ho zastal: „On to má v rukách.“ No a jak už to bývá, třetí jen z vesela dodal: „Já myslím, že ten to teď má hlavně v kalhotách.“ Hodně štěstí, Angeliko a Ctibore. A díky za krásnou svatbu.
Foceno na Ekofarmě Orlicko.
Kolekce 32: Svetr a kabelka Mango, sukně sekáč pod zámkem ve Frýdku-Místku, boty Baťa, čepice NN - výroba má mamka. Opasek Weltmann, šperky - náramek z Rhodosu, prsteny Zlatnictví J&P Rytec ve Frýdku-Místku. Hodinky Bentime. Nehty - Salón Radky Witové v Havířově.
