Jsou malí, ale důležití. Mloci, žáby nebo chodci jsou důležitou součástí potravinového řetězce a díky své citlivosti na okolní prostředí jsou skvělým ukazatelem stavu ekosystémů. Právě proto si zaslouží své speciální a bezpečné místo, které nedávno dostali v ZOO Ostrava.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Je určitě skvělé, že Zoo Ostrava právě otevřela nový pavilon s obojživelníky, protože je to místo, které je hned u vstupu do zoo na místě, které bylo dříve slepé. Pomůže rozdělit návštěvnické davy, které do zoo míří. Ale hlavně je to pavilon velmi zajímavý. Já sám jsem o obojživelnících toho vlastně moc nevěděl, takže jsem se dozvěděl spoustu nových zajímavých věcí a určitě každému tuto návštěvu doporučuji."
Pavilon je hned za vstupem zoo a svým černožlutým provedením imituje mloka. Nový domov v něm najde 40 druhů obojživelníků.
Radek Himlar, projektant: "Tvar budovy odpovídá mlokovi. Mlok má takovýto podobný tvar. Ta grafika odpovídá tady tomuto. A opravdu ten pavilon slouží k obojživelníkům a každý návštěvník, laik a každý, kdo tady přijde, uvidí mloka. A věřím, že se podívá dovnitř s chutí a uvidí tady žabky a mloky. Takže je to spíš typické pro náš kraj."
Markéta Rejlková, zooložka Zoo Ostrava: "Obojživelníci jsou nároční hlavně na podmínky prostředí. Oni žijí v nejrozmanitějších prostředích, v chladném, v tropickém, a teplota je pro ně zásadní. Vlhkost je pro ně také zásadní. Takže tahle stavba byla složitá i po technologické stránce, abychom měli správně vzduchotechniku a rosení. Ty teploty oddělit do zón, abychom respektovali druhy, které potřebují hodně světla, které potřebují trošku klidu, dát jim nějaký prostor, a třeba unikátní expozici lezců, kteří se chovají. Ale my jsme tady šest dní vlastnoručně míchali bahno, aby mohli kopat v bahně, což je pro ně přirozené, ale je to složité. Chtěli jsme právě umožnit jak těm zvířatům, tak návštěvníkům, aby měli propojený pohled na to zvíře a zároveň i na jejich životní prostředí, aby se zvířata cítila co nejlépe."
Podle odborníků je skoro polovina známých obojživelníků ohrožena vyhubením. Trpí na úbytek nebo ničení jejich přirozeného prostředí, dopady klimatických změn a také znečištění vody. Cílem nového pavilonu je přiblížit návštěvníkům jejich život a zároveň předávat poselství ochrany přírody. Když budeme chránit ty nejmenší, chráníme nejen přírodu, ale i člověka.
Markéta Rejlková, zooložka Zoo Ostrava: "Musím říct, že tady máme i některé raritní druhy, hlavně co se týká těch ocasů obojživelníků v chladné části. A zároveň chci upozornit na to, že vlastně my teď jsme začali s druhy, které jsou relativně známé v chovu. Není tady úplně, že bychom se snažili sehnat nejvzácnější druhy, protože respektujeme to, že my začínáme, a zároveň ten pavilon musí si to nějak sednout, abychom ověřili, že ty podmínky jsou správné. Takže ta druhová skladba se časem bude měnit. Ale když můžu upozornit, co se nám daří, a už tady třeba máme nějaké drobné odchovy z karantény, my jsme ta zvířata několik měsíců v karanténě měli, takže jak ocas těch obojživelníků, tak i nějaké žabky, se množí, budeme tady doplňovat, budeme ukazovat i návštěvníkům, jak probíhá odchov těch pulců, a celkově pro mě hlavně ta rozmanitost toho prostředí a těch druhů je to, co je velkým tahákem."
Stavba Amphibiaria začala v roce 2025 a celkové náklady na výstavbu vyšly na více než 55 milionů korun.
