Rádoby poklidné rodinné předvánoční dopoledne ve venkovském sídle naruší výkřik komorné: najde pána domu v jeho ložnici v tratolišti krve a s dýkou v zádech. V domě se schází OSM ŽEN, z nichž každá má k muži jiný vztah: je tu snobská manželka, dvě dcery, z nichž ta mladší miluje detektivky, na první pohled nemohoucí tchyně, zakomplexovaná a otravná švagrová, navenek starostlivá hospodyně, atraktivní komorná a později se objevuje i jeho tajemná sestra. Dům je odříznut od světa nejen sněhovou kalamitou, ale kdosi přerušil i telefonní spojení, odrovnal hlídací psy a postaral se o to, aby vůz manželky nebyl pojízdný. Nelze se tedy dovolat pomoci a všechny ženy se tedy chopí vyšetřování. Jak vychází postupně najevo, měly všechny vražedný motiv, měly příležitost. Jsou tedy podezřelé.
Důkladně se tu propere rodinné špinavé prádlo! „Vztahy mezi ženami se ukazují v pravém světle, jež odhaluje sílu a všechny odstíny umění ženské přetvářky i rafinovanosti. Komika i dramatično vznikají ve střetu osmi precizně vystižených charakterů ženských hrdinek, z nichž každá za nastalých pohnutých a vypjatých okolností musí vyjevit své nepříjemné tajemství,“ přibližuje dramaturg Adam Gold. Jaké bylo manželství pána domu a jeho mondénní měšťácké ženy Gábi? Co je zač nová půvabná komorná Luiza? Jaká tajemství skrývají obě dcery? Co je zač navenek spořádaná a pečující hospodyně? Proč se zrovna nyní zjevuje sestra pána domu, kterou nikdo nezná? Opravdu nikdo? Která z žen zabila pána domu?
Hru uvádíme s podtitulem: ,,Jedna z nás lže a ta je vražedkyní!“
V nastudování činohry Národního divadla moravskoslezského se mohou diváci těšit na svižné pojetí režiséra Ivana Krejčího i hororovou stylizaci à la Addams Family podtrženou kostýmy Marty Roszkopfové. Scénu vytvořil Milan David. Hudba Ondřej Švandrlík. Dramaturgie Adam Gold. Překlad Milena a Josef Tomáškovi.
Robert Thomas (1927–1989) napsal první verzi hry (nikdy neuvedenou) v roce 1958. Od mládí snil o kariéře herce i autora detektivek a přizpůsobil tomu vše. Na to, aby mohl hrát a věnovat se psaní her (které v 50. letech divadla odmítala), si vydělával jako telegrafista a později statista ve filmech. Obrat přinesl až rok 1960, kdy jeho detektivní komedii Past na osamělého muže (Stalo se v Chamonix) uvedlo s velkým úspěchem divadlo Bouffes-Parisiens. Autor našel přesně svůj osobitý styl krimikomedie, který ho proslavil. V roce 1961 přepracoval Osm žen – hra už měla přímočarou cestu na jeviště a dnes je jednou z celosvětově nejhranějších. Jen česká divadla ji uvedla minimálně 25x, někdejší Státní divadlo v Ostravě v roce 1964 v režii Richarda Mihuly v Divadle Jiřího Myrona.
V roce 2002 vznikl velmi úspěšný a cenami ověnčený hudební film Françoise Ozona. Role přijaly nejslavnější francouzské herečky té doby: Catherine Deneuve, Isabelle Huppert, Fanny Ardant nebo Emanuelle Béart.
Fotografie k premiéře činohry. Autor Radovan Šťastný – Osm žen:
Lada Bělašková jako tajemná sestra pána domu Blanka
Marie Logojdová (tchyně) a dcera Zuzanka v podání Anety Klimešové
Kateřina Breiská jako manželka Gábi, v pozadí Aneta Klimešová (dcera Zuzanka)
