Sice jsme roušky zatím neodložili, ale postupně se můžeme lépe nadechnout. Epidemiologická situace u nás vypadá nadějně, a tak jsem rád, že se pozvolna rozvolňují nařízená opatření. Jistě se najde spousta milovníků umění, kteří se velmi rádi zajdou do Galerie výtvarných umění v Ostravě potěšit výstavami, které měly být původně zahájeny už 7. dubna. Galerie se vrací k původnímu výstavnímu programu, a to je dobrá zpráva, uvádí náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo, který nad výstavou převzal záštitu.
Otevření výstav v úterý 26. května bylo stanoveno po oznámení prvních termínů zpřístupňování muzeí a galerií. Na termín 11. 5. jsme nebyli schopni reagovat, jelikož pro otevření výstav bylo potřeba realizovat náročnou panelovou úpravu obou výstavních prostor a provést rozsáhlé svozy z celé České republiky. Z bezpečnostních důvodů výstavy zahájíme bez vernisáže, objasňuje Jiří Jůza, ředitel GVUO.
VÝSTAVA PAVLA NEŠLEHY
Výstava malíře Pavla Nešlehy (1937–2003), výrazné osobnosti generace 60. let zveřejňuje výběr z jeho rozsáhlé, tematicky bohaté tvorby. Vystaveno je více než 30 uměleckých děl, jedná se o obrazy, kresby, pastely a digitální tisky, které vznikly od 80. let do roku 2003 se záměrem ukázat myšlenkovou hloubku umělcovy osobité reflexe přítomného světa. Součástí výstavy je i sedmiminutový filmový medailon Pavla Nešlehy z roku 2000 v režii Aleše Kisila.
Společným znakem vybraných děl je spolu s principem zvětšených detailů fenomén světla. Jak dokládají obrazy Vývrat (1981), Pokus o cestu za K. H. Máchou (1982), Stopy (1983), pastely Tajemství znaků (1993–1994), Záznamy světla (2002–2003), kresby a pastely Oidipus (1992–1993), bylo to právě pojetí světla, které podnětně ovlivňovalo umělcovu imaginaci a vedlo ji k obnažování skrytého a podstatného. Výrazovou a ideovou bohatostí světla se manžel zabýval ve svém díle dlouho a systematicky. Napomáhaly mu tvárné možnosti iluzivní malby a poznatky romantiků posilující vztah k mohutnosti přírodního dění a k osudovosti lidského bytí. Na metaforickém zhodnocení reality se se podílela i jeho zkušenost s fotografováním, jak je patrné z digitálních tisků Via canis (1997), Přírodní struktury (2001) nebo z rozměrného objektu Živly (1999–2001) ozřejmujících šíři jeho obsáhlého, imaginativně působivého díla, doplňuje kurátorka výstavy Mahulena Nešlehová.
K nejvýznamnějším dílům výstavy patří série nevelkých abstraktních pastelů Záznamy světla. Vznikly v závěru umělcova života, v rozmezí let 2002–2003, a lze je považovat za vyvrcholení jeho tvůrčí cesty i za její poselství. Prostřednictvím spontánního zachycení vnitřní vize vizualizované barevně a světelně se mu v této sérii podařilo přemoci svazující tíži hmoty, přesáhnout její reálný rozměr a dotknout se silou své imaginace kýženého – životadárné energie světla posvátných oblastí, uzavírá Nešlehová.
Vystavená díla pocházejí ze sbírek Galerie hlavního města Prahy, Památníku národního písemnictví, Galerie moderního umění v Hradci Králové; Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem; Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích; Galerie Klatovy/Klenová a od soukromých sběratelů.
VÝSTAVA JOSEFA BOLFA
Výstavní projekt Josefa Bolfa navazuje na cyklus výstav, které prezentují akvizice GVUO v letech 2018–2019. V rámci něj GVUO zakoupila pět reprezentativních kreseb tuší a krátkometrážní animovaný film Těžká planeta spolu s malbou, která v souvislosti s ním vznikla. Poslední dvě jmenovaná díla se stala východiskem výstavy, na níž kromě maleb z let 2014–2020 autor připraví i unikátní koláž z vizuálních podkladů a skic k jeho animaci.
Film Těžká planeta, který Josef Bolf animoval a poprvé vystavil v roce 2014, obsahuje pasáž tísnivého pádu temným prostorem snového vesmíru. Obdobně bychom mohli charakterizovat i Bolfovo umění jako celek. Jakkoliv se Bolf snaží všemožně držet madel všední skutečnosti, dříve nebo později ho strhne gravitace nekonečného prostoru fantastických představ a duševních úzkostí. Dějištěm jeho maleb, kreseb a koneckonců i zmíněného filmu je již dlouhé roky uniformní prostředí socialistických sídlišť s typickými kulisami panelových domů. A právě proto, že Bolf vždy vycházel z osobních zkušeností chlapce, který v takovém prostředí vyrůstal, stal se do jisté míry mluvčím generace X (tzv. „Husákových dětí“), jejíž imaginace byla nezanedbatelnou měrou formována právě přesunem velké části populace do nových sídlištních aglomerací. Výstava Planeta, která neexistovala tak ukazuje nejen na stabilní přítomnost některých motivických prvků, ale rovněž na hledání nových možností jejich výtvarné formulace a výrazového posunu, vysvětluje Jiří Ptáček, kurátor výstavy.
Vystavená díla pocházejí ze sbírky Galerie výtvarného umění v Ostravě, Galerie Zdeňka Sklenáře a autora i od soukromých sběratelů.
DOPROVODNÉ PROGRAMY A PRAKTICKÉ INFORMACE
Výstavu doprovázejí edukační programy pro školy, které je možné rezervovat na wwww.gvuo.cz v sekci Doprovodné programy pro školy. Dům umění, GVUO je otevřen úterý až neděle od 10 do 18 hodin. Vstupné na jednu výstavu činí 40 korun plné a 20 korun zlevněné. Pro seniory nad 65 let a v neděli je vstup volný.
Knihovna GVUO s prezenční badatelnou zůstává pro veřejnost uzavřena. Badatelé se však mohou se svými požadavky obrátit na naši knihovnici Vladimíru Lichovníkovou, lichovnikova@gvuo.cz, která, pokud to bude možné, vyjde vstříc alespoň prostřednictvím elektronické komunikace.
Vzhledem k vývoji epidemiologické situace může dojít ke změnám otevírací doby, sledujte proto prosím aktuální informace na našich webových stránkách www.gvuo.cz, nebo na sociálních sítích GVUO (Facebook, Instagram, Twitter).
PAVEL NEŠLEHA / Vidět jinak
26. 5. – 30. 8. 2020
Kurátoři: Mahulena Nešlehová, Gabriela Pelikánová
Grafický designér: Robert V. Novák
ZISKY 2018/19 GVUO: JOSEF BOLF / Planeta, která neexistovala
26. 5. – 30. 8. 2020
Kurátoři: Jiří Ptáček, Jaroslav Michna
Grafický designér: Robert V. Novák
Záštitu nad výstavami převzal první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Lukáš Curylo.
Mediální partneři: ART ANTIQUES, ARTALK, Artikl, A2, A2larm, Český rozhlas Ostrava, deník, dějiny a současnost, DNES, Flash Art, LIDOVÉ NOVINY, LITERÁRNÍ NOVINY, ostravan.cz, polar, Positiv, program, RADIOHOUSE
Partneři: Ministerstvo kultury ČR, Moravskoslezský kraj, Rada galerií ČR, NEWTON Media, EPONA, RENGL, Tiskárna Helbich, seePOINT
PAVEL NEŠLEHA (1937–2003), malíř, kreslíř, grafik a fotograf, absolvoval Výtvarnou školu v Praze (u prof. Zdeňka Baalše a Karla Tondla) a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (v ateliéru prof. Aloise Fišárka), kde se stal profesorem a vedl ateliér malby (1990–2002). Zabýval se malbou, grafikou, kresbou, asamblážemi, instalacemi, světelnými objekty a fotografií. Patřil k významným představitelům generace šedesátých let a českého nekonformního umění. Na jaře 1968 obdržel stipendium francouzské vlády a tři měsíce pobyl v Paříži. Za normalizace náležel k okruhu Jindřicha Chalupeckého a účastnil se jím iniciovaných schůzek a akcí. V roce 1987 se stal spoluzakladatelem skupiny Zaostalí, jíž spolu s ním tvořili malíři Bedřich Dlouhý a Zdeněk Beran, sochař Hugo Demartini, hudební skladatel Jan Klusák a arch. Karel Kouba. Na počátku roku 1990 obdržel tvůrčí grant The Pollock-Krasner Foundation; v roce 1995 se stal členem SVU Mánes. Za své umělecké dráhy získal řadu mezinárodních cen. Od roku 1967 uskutečnil více než třicet samostatných expozic své tvorby a účastnil se mnoha důležitých domácích a zahraničních kolektivních výstav. Jeho díla jsou zastoupena ve významných tuzemských a zahraničních veřejných i soukromých sbírkách. Zemřel v Praze dne 13. září 2003 na následky zákeřného onemocnění.
JOSEF BOLF (1971) malíř, kreslíř. V letech 1990–1998 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. V rozmezí let 1996–2002 byl členem umělecké skupiny Bezhlavý jezdec (spolu s J. Šerých, J. Mančuškou a T. Vaňkem). V roce 2005 byl nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého, v roce 2011 získal symbolické ocenění Umělec roku 2010. Z velké řady jeho samostatných výstav jmenujme například Všichni podléháme… v Domě Pánů z Kunštátu při Domě umění města Brna v roce 2008, Ty to nejsi v Galerii hlavního města Prahy o rok později, Don´t Look Now v berlínské Jiri Svestka Gallery v roce 2011, Soft and Heavy v budapešťské Trafó Gallery v roce 2015 nebo loňskou dílčí retrospektivu Tušení stínu v Národní galerii Praha. Je autorem několika komiksů a krátkých loutkových filmů. Před osmi lety ilustroval novelu Ondřeje Štindla Mondschein. Jeho umělecká tvorba je zastoupena ve sbírkách významných českých i zahraničních galerií (například Hudson Valley Center for Contemporary Art, New York, USA; Collet Prague / Munich; AMC Collezione Coppola, Vicenza, Itálie; Národní galerie Praha, Moravská galerie v Brně, Muzeum umění Olomouc) a v řadě soukromých sbírek. V současnosti působí jako vedoucí Ateliéru malířství III na Akademii výtvarných umění v Praze.
Galerie výtvarného umění v Ostravě je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje, jedná se o největší sbírkotvornou galerii v kraji. Výstavy a akce pořádané GVUO ročně navštěvuje přes 100 tisíc milovníků umění. Sbírky GVUO obsahují přes 23 000 uměleckých předmětů. Výstavní prostory GVUO najdete v Domě umění, památkově chráněné budově z roku 1926, která patří mezi skvosty ostravské architektury. Kvalita sbírek řadí GVUO mezi 5 nejvýznamnějších sbírkotvorných institucí v České republice. Více informací na www.gvuo.cz
