„Baryum je toxický kov. Stroncium se v přírodě, a tedy i v důlních vodách, vyskytuje ve formě, která ale toxická není. Říční toky jsou baryem a stronciem znečištěné jen v nejbližším okolí vyústění důlních vod. Týká se to zejména řeky Ostravice, kde jsme sledovali výtok z Vodní jámy Jeremenko. Pro laiky to znamená, že povrchové toky jen o něco dále od vyústění důlních vod nejsou těmito kovy znečištěny nad povolený rámec,“ uvedl k výsledkům dvouletého úsilí českých a polských vědců odpovědný šéf celého projektu Václav Dombek z VŠB - TUO.
Podle odborníků však dochází k několikanásobnému překročení přípustného průměrného ročního znečištění povrchových vod chloridy (tzv. zasolení). To se pak odráží i na koncentraci chloridů v dolní části toků. „Důlní voda má významný podíl na znečištění vody ve svém blízkém okolí chloridy prakticky na všech odběrových místech. Je to patrné jak na české, tak i na polské straně. Níže po toku dochází u chloridů k naředění, což pro kvalitu vody znamená, že dále po proudu řek toto zasolení způsobené důlními vodami již nepředstavuje pro obyvatelstvo ani vodní faunu žádné nebezpečí“ vysvětlil Dombek s tím, že výstupem z výzkumu je také vytvoření „databáze“ nových poznatků využitelných pro informační systémy o životním prostředí, pro další monitoring a aktualizaci dat, pro informovanost obyvatelstva, zainteresované veřejnosti i orgánů veřejné správy a zákonodárných institucí ČR a Polska.
Velice pozitivní je, že na základě radiometrického šetření nebylo v povrchových vodách prokázáno navýšení obsahu přirozených radionuklidů ani produktů jejich rozpadu způsobené důlními vodami.
Výsledkem, který vědce potěšil, je fakt, že nebylo prokázáno překročení limitů u polycyklických aromatických uhlovodíků. Jejich koncentrace se u vypouštěné důlní vody pohybovaly pod mezí detekce.
Vzhledem k tomu, že vliv důlních vod je společným problémem Čechů a Poláků v Hornoslezské pánvi, vytvořili odborníci během výzkumného projektu také jednotný metodický postup, jak všechny zmíněné vlivy a okolnosti dále sledovat. Výsledky monitoringu
a analýz nyní předají orgánům odpovědným za kvalitu životního prostředí na obou stranách česko-polské hranice. Ty pak mohou doporučit i úpravu legislativy.
Společný výzkum Čechů a Poláků z VŠB-TUO a GIG nese název SUWAT: Přeshraniční spolupráce v rámci monitoringu chemické a radiační kontaminace povrchových vod důlními vodami, je financován z programu Interreg V-A Česká republika – Polsko a končí letos 30. 4.
