Zhotovení obnovy zahrazení bystřiny Mohelnice od ústí do řeky Morávky proti proudu zaručí bezpečnost proti povodním obcím Raškovice a Krásná, ochranu majetků státu, obcí a fyzických a právnických osob. Dále zajistí bezpečný provoz a spolehlivost rozdělovacího objektu na řece Morávce, sloužícího jak k posilování zásobní funkce dodávky vody ostravskému průmyslu, tak na ochranu proti povodním zejména Frýdku – Místku. Zároveň významně přispěje ke zlepšení ekologické stability a funkce vodního toku jako stanoviště pro živočichy a vodní organismy v této oblasti.
„Účelem zahrazení Mohelnice je stabilizovat její říční brázdu, zabezpečit tak rozptýlenou podbeskydskou zástavbu proti velkým vodám a proti vodní erozi a zabezpečit dopravní spojení. Významným popudem pro provedení těchto prací byla ochrana rozdělovacího objektu jezu na řece Morávce ve Vyšních Lhotách před zavalením splaveninami z ní i z Morávky, sloužícího ke gravitačnímu převodu vody z povodí Morávky do povodí Lučiny,“ vysvětlil technický ředitel státního podniku Povodí Odry Břetislav Tureček.
Hrazení Mohelnice bylo postupně prováděno v 50. letech minulého století a bylo uzavřeno shora kamennou přehrážkou o výšce 2,5 m vybudovanou začátkem 60. let v km 2,4. Celkem se hrazení skládalo ze 17 kamenných stupňů, 3 kombinovaných a kamenné přehrážky. Po padesáti letech, kdy hrazení bylo významně poškozeno, případně zničeno a bylo za svou životností, se realizovala jeho obnova. Během provozu vodního díla došlo postupně k obrusu kamenů chodem splavenin v řádu jednotek centimetrů, k degradaci pojiva cementové malty, poškození dřevěné kulatiny ve vývarech včetně protržení některých přelivných hran a závěrečných prahů vývarů s tvorbou výmolů jak ve vývarech, tak pod nimi. Kromě přirozeného opotřebení k tomuto stavu přispěl průchod i několika velkých vod.
Rekonstrukce spádových objektů spočívala ve vybourání celé poškozené části a vybudování nové železobetonové konstrukce, která je obložena lomovým kamenem. U 16 spádových objektů je u břehu vybudována migrační rampa tvořená betonovou deskou, nad kterou je proveden podklad z betonu, do kterého jsou zapuštěny kameny tvořící dno rampy. U 3 stupňů je migrační prostupnost zajištěna kynetou ve středu přelivné hrany stupně a u posledního nejnižšího stupně je migrační prostupnost zajištěna jeho nízkou výškou.
Dolní tok Mohelnice historicky vytvářel štěrkovisko široké několik stovek metrů, ve kterém se nepravidelně po výskytu každé velké vody přesouvalo její koryto. Při každé povodni bylo pravidelně poškozeno dopravní spojení Pražma s Pržnem a most na něm. První snahy o pomístní úpravy proběhly po katastrofálních povodních na přelomu 19. a 20. století před 1. světovou válkou a s úpravami se pokračovalo i po ní. Tyto první úpravy měly vegetační charakter a byly výškově zajišťovány dřevěnými prahy. Byly strženy povodní 1940 a její opravy byly prováděny až po 2. světové válce a opětovně byly zničeny povodní 1949. Poté bylo rozhodnuto, že bystřina Mohelnice, zejména její dolní trať v km 0,0 až 2,4 bude soustavně zabezpečena hrazenářskou úpravou. Význam obnovy hrazení od 50. let minulého století stoupnul o skutečnost, že pod její ochranou se po obou březích liniově rozvinula zástavba rodinných domů a rekreačních chat.
