Dosud bezejmenná kaple, jež byla zrekonstruována díky iniciativě Osadního výboru Podhradí, investicím poskytnutým městem Vítkovem a finanční podpoře ze strany donátorů,
byla po několik desetiletí v majetku státu, který ji teprve nedávno předal městu Vítkovu.
Nyní má zrekonstruovaná kaple střechu i podlahu z břidlice, tedy z materiálu, který k Vítkovsku neodmyslitelně patří, provedeny byly i další úpravy. Celkové náklady ve výši bezmála 829 tisíc korun zahrnují i 160 tisíc korun, jež na rekonstrukci zvonu a doplnění související elektroniky společně věnovali místní, konkrétně David Grim, Jan Hájek a Vladimír Tománek. Díky nim od sklonku loňského roku zní Podhradím zvon, který umlkl v 80. letech minulého století. Vyzvánění je řízeno elektronicky, zvon se ozývá třikrát denně – v sedm ráno, v pravé poledne a v šest večer. Do kopule zvonice byl navíc vložen vzkaz budoucím generacím.
Místostarosta Vítkova Martin Šrubař oceňuje jasnou vizi osadního výboru, který v průběhu tří let do rekonstrukce kaple vložil většinu finančních prostředků každoročně přidělovaných z rozpočtu města – první materiál určený k opravám sakrální stavby byl pořízen už v roce 2024. „Záleží na osadních výborech, do čeho v dané obci chtějí investovat. Rozhodnutí tedy bylo na Podhradí. Město Vítkov k rekonstrukci kapličky navíc přispělo dalšími finančními prostředky, protože po rozebrání krytiny střechy se zjistilo, že bude třeba opravit i krov,“ konstatuje.
S prosbou o požehnání kaple se vedení města obrátilo na opavského děkana Václava Koloničného. „Velmi si vážíme toho, že nás vyslyšel. Na návrh osadního výboru se patronkou kaple stane svatá Anna,“ sděluje Martin Šrubař s tím, že tato světice je s Podhradím úzce svázána – nedaleko od kaple je Annino údolí s Anninými studánkami.
„Jsme zvyklí dotahovat projekty, do nichž se pustíme, do konce. I v případě Podhradí už máme naceněnu opravu křížku, který stojí vedle kaple, připravena je rovněž studie zaměřená na úpravu okolí této sakrální stavby,“ pokračuje místostarosta Vítkova a upřesňuje, že vedení města by zde chtělo vybudovat pozvolný chodník, který by poměrně strmý svah obešel po svážnici a příchozí by ke kapli přivedl shora. Nově vysazena by byla i zeleň, jež by dotvořila příjemnou atmosféru tohoto místa zvoucího ke zklidnění a zamyšlení. Jenže plánované úpravy zatím brzdí fakt, že zatímco horní část svahu, v němž sakrální objekt stojí, patří městu, spodní část je v majetku státu. Proto se město Vítkov pokouší vyjednat směnu pozemků.
Podle slov Martina Šrubaře vedení města počítá i s úpravami dalších připomínek historie Vítkovska. „Půjde o rekonstrukci busty hudebního skladatele Eduarda Schöna–Engelsberga, jež je součástí městského parku, který projde rozsáhlou rekonstrukcí,“ nastiňuje jeden chystaných plánů. „Pokračují i přípravy na rekonstrukci pomníku Jana Zajíce na vítkovském hřbitově. Vzhledem k tomu, že jde o národní kulturní památku, jednáme s vedením kraje o finančním podílu na tomto po všech stránkách náročném projektu, jenž by měl být realizován ve dvou etapách,“ podotýká. „Stejně tak počítáme s dokončením opravy podstavce křížku u vítkovského kostela nebo se zrenovováním sochy Pestalozziho u školy v Opavské ulici. Časem bude třeba také přesunout křížek na Veselce, který se naklání kvůli prorůstání kořenů nedalekých stromů,“ vyjmenovává Martin Šrubař několik položek ze seznamu, který je ve Vítkově postupně realizován.
