V květnu loňského roku měli občané Stonavy možnost v sále kulturního Domu PZKO zhlédnout představení Šikmý kostel, který nastudovala Polská scéna Těšínského divadla. Předlohou této divadelní hry byl první díl trilogie Šikmý kostel autorky Karin Lednické. A právě s ní se mohli v lednu, opět v sále Domu PZKO setkat lidé v rámci besedy, kterou zorganizovala místní knihovna ve spolupráci s obcí. Impuls vzešel od jedné z pravidelných návštěvnic knihovny Marioly Mikulové.
Mariola Mikulová, iniciátorka besedy s Karin Lednickou: „Četla jsem Šikmý kostel, první, druhý i třetí díl a velice se mi líbilo, že je to vlastně román tady z Karvinska, ze Stonavy.“
Děj trilogie Šikmý kostel mapuje různé osudy obyvatel Karvinska v průběhu dramatických historických událostí 20. století. Autorka zde zachytila klíčové momenty, které formovaly životy tamějších obyvatel.
Karin Lednická, spisovatelka: „Stonava tvoří významnou dějovou součást, protože já jsem samozřejmě děj zasadila primárně do Staré Karviné, protože o ní to je, ale Stonava je významná součást tady tohoto území, takže odsud pochází jedna z nejdůležitějších rodin, která je součást toho příběhu a zůstává jim až do třetího dílu.“
Inspirací pro Lednickou byla osobní vyprávění pamětníků a archivní dokumenty, které se snaží přiblížit minulost s autenticitou a citlivým pohledem.
Karin Lednická, spisovatelka: „Část mých pamětníků pochází i ze Stonavy a třeba paní Štěpánka, které znovu děkuji, že mi dala tu důvěru, věnovala mi ten čas a podělila se se mnou o svůj rodinný příběh a pak mi ho dovolila zapracovat.“
Stefania Piszczek, obyvatelka Stonavy: „Já tam mám mnoho motivů, v tom druhém díle, v té válečné části. Můj otec byl v Osvětimi. Aby si paní Lednická všechny informace ověřila, jela do Osvětimi a samozřejmě tam našla jméno mého otce.“
Během besedy měla autorka možnost diskutovat s návštěvníky o procesu psaní a sběru materiálu. Nechyběla ani debata o významu zachování lokální historie pro budoucí generace.
anketa, účastníci besedy: „Šel jsem tady s představou, že se méně dozvím a bude to méně zajímavé.“ „Ty knížky byly strašně hezké, zajímavé a jak prostě člověku přibývají roky, tak prostě chce poznat ty kořeny a přesně to v té knížce tam krásně popsala, co se mi strašně líbilo.“ „Určitě byla zajímavá a určitě jsem se dozvěděl nějaké nové věci kolem těch knížek.“ „Jsem byl v Havířově, v Komorní Lhotce, v Albrechticích a teď jsem ve Stonavě. Líbí se mi to moc.“ „My jsme tu přišly, protože nás tu mamka vzala, protože si myslela, že to je takové pro nás, pro naši generaci, že to bude něco nového, že se musíme naučit, jaké to bylo kdysi, zachovat ty tradice, tu lidskost prostě.“
Beseda byla zakončena autogramiádou. Všechny tři díly Šikmého kostela, nyní i s podpisem autorky, jsou k zapůjčení ve stonavské knihovně.
Danuta Sobociková, vedoucí stonavské knihovny: „Takové knihy, po kterých je poptávka, se snažíme kupovat do knihovny a Šikmý kostel patří k nim.“
