Setkání bývalých zaměstnanců Dolu ČSM začalo vlastně už v předvečer hlavního programu. V karvinském šikmém kostele vystoupil smíšený pěvecký sbor Slezan z Českého Těšína. Místo ani účinkující nebyli vybráni náhodou. Mezi členy sboru jsou také bývalí zaměstnanci Dolu ČSM, včetně jednoho z hlavních iniciátorů celého setkání Josefa Kaspera.
O den později se vzpomínky přesunuly do Stonavy. Právě v této obci skončila těžba černého uhlí na Dole ČSM a dnes tady stojí také poslední vytěžený vozík. Jeho vyvezení vnímal bývalý ředitel dolu a současný ředitel HBZS Ostrava Josef Kasper jako definitivní a především smutnou tečku. Spolu s Viktorem Koláčkem proto chtěli dát bývalým zaměstnancům možnost rozloučit se s jejich šachtou po svém. A tak vzniklo Pofedrujeme.
Pprogram začal u pomníku Slza pietní vzpomínkou na horníky, kteří se ze své směny už nikdy nevrátili. Poté se park u Domu PZKO zaplnil bývalými zaměstnanci Dolu ČSM. Někteří se neviděli deset, jiní i více let.
Vzpomínalo se na začátky šachty, první zaměstnance i významné razičské a rubáňové kolektivy. Hornickou atmosféru doplnila dechová kapela a také sborové studio Permoník, jehož spojení s hornictvím sahá až do roku 1971.
Pro organizátory ale nebylo důležité jen vzpomínat. K hornictví podle nich vždy patřila také soudržnost a pomoc druhým. Charita se proto stala jedním z hlavních pilířů celého setkání. Podporu získal Domov Alzheimer Darkov a Klauni z Balónkova, kteří navštěvují onkologicky nemocné děti.
Peníze v Darkově pomohou s pořízením mobilního sprchovacího systému pro nejtěžší klienty. Druhá část pomoci zamířila ke Klaunům z Balónkova.
Setkání našlo zázemí právě ve Stonavě, v poslední obci v České republice, na jejímž území se těžilo černé uhlí. A podle starosty Tomáše Wawrzyka by první ročník nemusel být zároveň tím posledním.
Podobně to vidí i samotní organizátoři. Pofedrujeme totiž ukázalo, že i když těžba skončila, vazby vytvořené během desítek let společné práce zůstávají.
A právě to se ve Stonavě potvrdilo. Důl ČSM už uhlí nevydává, lidé, které na desítky let spojil, ale na společnou šichtu, kamarády ani hornické tradice nezapomněli. Organizátoři proto už nyní připouštějí, že by Pofedrujeme mohlo ve Stonavě pokračovat i v dalších letech.
