Jedná se tedy o studentskou iniciativu, která propojovala formální a neformální vzdělávání. Celou akci zastřešoval spolek Díky, že můžem.
Klára Vokálová, organizátorka: „Snažíme se to propojit v rámci různých workshopů, besed a přednášek, které si studenti volí.“
Tomáš Pavelka, ředitel gymnázia: „Máme to tady jako projektový den celý a je to plně v organizaci studentů. Jsme rádi, že se na tom můžeme podílet.“
Jiří Žák, pamětník, bývalý senátor: Tady tohle je spontánní akce, kterou dělají studenti, zajímá je to a jsem za to hodně rád.
Motem festivalu bylo 35. výročí tak zvané Sametové revoluce. Témata byla ale různorodá a velmi zajímavá. Nechybělo třeba divadlo.
Michal Jindra, organizátor. „Věnujme se také financím, máme i témata na ekologii, a právě i různé besedy s pamětníky a takové workshopy třeba, kde si žáci můžou vytvořit vlastní transparent.“
Jakub Kost, lektor, spolek Díky, že můžem: „Zkusit na to podívat přes to divadlo. Zkusit se pochopit, jak ta postava přemýšlí a proč třeba volí tu stranu a proč takhle přemýšlí je docela zajímavé.“
Akce typu Sametový festival jsou pro studenty velmi důležité. Čas neúprosně běží a vzpomínky se vytrácejí.
Dominik Stroukal, lektor: „Zatímco my jsme stále starší, tak ti studenti jsou pořád stejně staří a ten čas utíká, takže by mohli zapomínat.“
Klára Vokálová, organizátorka: „Chceme studentům připomínat, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí a že je potřeba o ně pečovat.“
Pečovat o svobodu a demokracii je skutečně potřeba. Vždyť dodnes část společnosti bývalý totalitní režim hodnotí kladně.
