Ve výstavních síních frýdeckého zámku se mohou návštěvníci Muzea Beskyd dozvědět o historii hudebních automatů. Výstava se snaží přiblížit pokusy o zhotovení hracích strojů a mechanismů, které se vinuly celými dějinami lidstva.
“Mechanická hudba nebo automat jako takový, tedy stroj, který se nějakým lidským impulzem sám spustí a nějakou dobu hraje, provází lidstvo odnepaměti. Největšího rozmachu ale zažívá až v 16. století s rozvojem hodinářství, kdy se vynalézá hodinový stroj, a jsou to třeba orloje, hrací hodiny a podobně. Dalším významným vývojovým momentem je 18. století a příchod hřebíčkových hracích strojů. Ty si můžeme prohlédnout v hracích hodinách nebo tady máme hrací oltářík. S ním se mnozí lidé setkávají i doma. Téměř každá holčička snila o tom, že bude mít malou šperkovnici, která se otevře, hraje a tančí tam baletka,” řekla komisařka výstavy Slavěna Jurčíková.
Dalšími hudebními stroji, které následovaly, byly flašinety a orchestriony, které ovládaly poslech mechanické hudby až do 20. let 20. století. Téměř v každé hospodě nějaký flašinet nebo orchestrion byl a měl lidem nahrazovat celý orchestr.
Gerojš
“Důležitým přelomem je potom vynález fonografu a Tomas Alva Edison. Jeden Edisonův fonograf máme i na výstavě. Pak už přichází Emil Berliner a vynalézá gramofon a gramofonovou desku. Tím končí první část výstavy, kdy z těchto ručně poháněných gramofonů přecházíme ke strojům, které už pohání elektřina nebo baterie. Takže se dostáváme k rozhlasovým přijímačům, můžeme si prohlédnout rádia už od těch 30. a 40. let až po takové už skoro vzpomínkové kusy z 80. let a počátku let 90. Přichází také tranzistorové rádio, magnetofony, kazeťáky a podobně. Lidé mohou také zavzpomínat, jaké to měli v mládí, v našem dioramatu, kde náš mládenec poslouchá a hraje na mechanický nástroj, mechanické varhany a skládá svou vlastní hudbu. To je zhruba na počátku těch 80. let,” sdělila Jurčíková.
Výstava potrvá ve výstavních síních frýdeckého zámku až do 2. září.
