1. ledna 2023 oslavil Frýdek-Místek 80 let od spojení původně dvou měst, které oddělovala zemská hranice v podobě řeky Ostravice.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Historicky byl Frýdek a Místek spojen od roku 1402 do roku 1584 pod jednu vrchnost. S výjimkou, že majitelé panství byli na Těšínsku, ve Slezsku. A místecká část, tedy hukvaldské panství a Místek zůstávaly jakoby pod vlivem olomouckých biskupů."
Po vzniku Československa se k otázce možného spojení dvou měst pokusili vrátit představitelé Masarykovy ligy v roce 1920. Byl nový obecní zákon, ale nějak k tomu nedošlo. Tehdy navrhovali jednotný název Bezručov.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Pak to rozhodla okupační správa, kdy radnice po roce 1939 ve Frýdku-Místku se poněmčily a k 1. lednu 1943 definitivně rozhodly, že vznikne takzvaný Gross Friedeck. Tedy Frýdek, který měl místní části Frýdek, Místek, spadaly tam pod to i Skalice, Chlebovice, i Dobrá, všechny tady ty okolní obce."
Situace se proměnila po roce 1945, kdy občané Místku protestovali, protože okresy zůstaly frýdecký a místecký.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Protestovali proti tomu, že se má jmenovat město jenom tedy Frýdek. A dosáhli toho, že v tom roce 1945, na podzim, vzniklo pojmenování Místek. Takže zas bylo vymalováno pro Frýdečany."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Ke spojení měst Frýdek a Místek a okrajových částí došlo během druhé světové války okupační správou. Nicméně myslím si, že to je proces, který by dříve nebo později nastal. A dnes víme, že byl správný. Pozoruhodné je možná to, jakým způsobem se vyvíjel název nově vzniklého celku."
V polovině srpna roku 1945 se veřejně hlasovalo o novém názvu města. Hlasování ale skončilo fiaskem, protože přišlo jen 1 293 lidí. Navrhovali názvy jako Bezručov, Beskyd, Hradec nad Ostravicí nebo také Molotov, Turistov nebo Stalinov.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Jsem rád, že nakonec vznikl název, který uspořádal ty dvě největší části Frýdek a Místek abecedně a spojil ho ne pomlčkou, ale spojovníkem. A tím to město je myslím něčím zajímavé."
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Definitivně po roce 1955 byl stanoven úřední název Frýdek bez pomlčky Místek, okres frýdecko-místecký. A pomlčka přibyla po jazykové reformě v polovině šedesátých let. Pak se některé obce k městu znovu připojovaly a po roce 1990 se odtrhly."
Místní jsou dodnes hrdí na to, že žijí ve Frýdku nebo v Místku.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Hovoříte v mém případě s hrdým frýdeckým patriotem. I když dneska samozřejmě jsem občan Frýdku-Místku, jsem na to hrdý, nikdy bych se odsud nevystěhoval. Já jsem ještě z té generace, kdy jsme se ještě honili a měli jsme šarvátky s Místečany. Stříleli jsme po sobě z praku, házeli jsme po sobě kamením, shnilou mrkví, odpalovali jsme po sobě šampusové lahve. A tak dál."
Většina obyvatel se do města postupně přistěhovala kvůli práci a bydlení. Generace se pomalu obměňují a těžko říct, zda rivalita vymizí.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "I když si lidé stěžují, že radnice je ve Frýdku, že vlakové nádraží je ve Frýdku, autobusové nádraží je ve Frýdku. Frýdečané zase říkají, proč nejsou adventní trhy také ve Frýdku? Musíme chodit do Místku."
Od roku 1992 má město oficiálně také nový znak, který vytvořil malíř a sochař Vilém Kocych.
