Otužilecká akce konaná na sklonku léta se setkala s velkým úspěchem. Společně s místními se účastnili také otužilci z blízkého i vzdálenějšího okolí. Do vody s osvěžující teplotou 17 stupňů se bez větších potíží ponořily i děti.
Ondra Neděla, otužilec: “Já jsem přijel z Orlové s taťkou, mamkou a sestrou. Už jsem se byl otužovat v Čeladné, ale nevím, jestli se budu otužovat i v zimě.”
Pavel Jiřík, zakladatel spolku Beskydský ledoborec: “Zahajujeme druhou otužileckou sezonu, kdy právě začínáme už tak brzo, protože začátečníci se někdy bojí a mají strach právě ochutnávat benefity ledové vody. Tak právě proto začínáme tak brzy, aby ti nováčci si mohli ochutnat sílu té přírody, té vody. Děláme to tady už druhým rokem, amatérský sportovní klub Beskydský ledoborec a scházíme se každou neděli v 10 hodin tady na tomto místě, kde vlastně lidi provádíme nějakou dechovou a pohybovou přípravou a potom jdeme směle do vody a užíváme si to a je to velká zábava, sranda. Děláme to pro zdraví, děláme to proto, že nás to baví. A je to populární a chceme to přiblížit lidem z Frýdlantu a okolí."
Petr Paseka, otužilec, Beskydský ledoborec: “Otužování se věnuju přes tři roky a dovedly mě k tomu nějaké zdravotní problémy. A dneska přesto, že nám počasí vyloženě nepřeje, pro nás otužilce, tak jsme se tady sešli, abychom zahájili sezonu. Ale jinak se budeme v podstatě těšit na všechny, kteří přijdou přes celou zimu, protože chodíme do vody i když je -10 a díky dechovým technikám jsme schopni do té vody vlézt a vylézt tak, abychom se cítili fakt skvěle."
Začátečníci se na akci dozvěděli, jak s otužováním začít bez zbytečných traumatizujících pocitů.
Pavel Jiřík, zakladatel spolku Beskydský ledoborec: “Jak začít? No je to jednoduché, překonat vlastní strach, protože mnoho lidí má pocit, že ledová voda je něco nepříjemného. Já jsem to taky takhle začátku měl, ale pak jsem chodil do Frýdku-Místku k Otakarovi Zemkovi. To je takový frýdecko-místecký guru, co se týče otužování. A ten mi ukazoval, jak pracovat s psychikou, jak s tělem a my se tady vlastně od něj učíme a jsme kamarádi, spolupracujeme a je to jednoduché. Stačí přijít, my toho člověka přijmeme, ukážeme mu, jak se rozdýchat, jak se rozcvičit, jak potom následně ponor zvládnout, jak se chovat v ledové vodě. Děláme to proto, že když někdo chodí sám, tak může být jakoby nebezpečí toho, že může přijít nějaké utonutí nebo ztráta vědomí. Takže takhle se tady navzájem hlídáme a podporujeme. Někdy to mám i já, že je to těžké se dokopat do ledové vody, vystoupit z komfortní zóny, tak ta lavinová těch lidí vás vždycky strhne."
