Sedmý červenec zůstává v srdci Havířova datem hlubokého smutku. Před 64 lety se v podzemí Dolu Dukla odehrála tragédie, která navždy změnila životy stovek rodin. Lidé u památníku na městském hřbitově uctili životy 108 mužů, kteří už se nikdy nevrátili ze směny.
Zavzpomínat na své kamarády přišel i 90letý Jaroslav Čihař, který byl svědkem následných záchranných prací.
Jaroslav Čihař, bývalý horník, pamětník: “Potom jsem pracoval na odstranění těch příčin.” Ale muselo to být velmi tíživé, když jste věděl, že tam dole umřeli vaši kamarádi? “Jestli jsem měl bílé vlasy, tak potom mi zbělely ještě více. To se těžko popisuje.”
Josef Pavlík, bývalý horník: “Byla to těžká práce, dali jsme se na to a já si myslím, že se nemáme za co, co jsme na té Dukle dělali, stydět. A je mi opravdu líto těch kluků, kteří tam zemřeli, protože hodně jich bylo po vyučení, ještě tam byli vojáci, co to měli místo vojny.”
Onoho osudného dne vypukl v podzemí požár způsobený třením zapnutého pásového dopravníku. K tragédii došlo i kvůli zastaralému vybavení a nedostatečné požární prevenci.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Myslím, že je nesmírně důležité si připomínat tyto pietní události a tragédie, které se provázely náš region od jeho vzniku, protože náš region byl postaven na těžkém průmyslu a na těžké práci našich předků. V té době neměl lidský život takovou hodnotu a ono se po té tragédii ledasco změnilo a poplatné době bylo i to, že minulý režim o té události ne dostatečně infomoval a odškodnění pozůstalých na dnešní dobu bylo směšné. Myslím si, že je dobré si to připomínat a nikdy na to nezapomenout.”
Celkem se na záchranných pracích podílelo asi 1000 lidí. Zaměstnanci, kteří byli za tragédii zodpovědní, byli odsouzeni.
