Láska na první pohled, která trvá dodnes, a to už celých 70 let. Pan František Kroček požádal svou ženu Marii o ruku ještě před vojnou. Nyní si své ano připomněli při platinové svatbě. Za jejich krásným společným životem stojí vzájemná tolerance, pozitivní pohled na svět, radost z dětí, vnoučat i pravnoučat, ale také láska k jejich povolání. Paní Marie celý život učila a mluví několika jazyky. Pan František působil celý život na huti jako technolog a jeho práce ho zavedla například do Indie nebo Venezuely, kde manželé se třemi dětmi od roku 1968 žili tři roky.
Paní Marie brzy oslaví 94 let a i dnes neposedí na místě a je velmi aktivní. A čeho si na svém manželovi nejvíce váží?
Marie Kročková: „Tak určitě je to jeho nevyčerpatelná tolerantnost, protože, jak vidíte, já jsem naprosto jiný typ a on vždycky dovedl pochopit, že lítám po schůzích, po školeních, chodím dvakrát týdně cvičit. A zaměstnání mě taky tak fascinovalo, že jsem tam chodila i v sobotu, i když už byly soboty volné. Takže asi té tolerance. No a toho, že nám to tak spolu klape, to je určitě i jeho zásluha.“
A čeho si váží na své ženě pan František?
František Kroček: „Že to se mnou vydržela taková léta, že jsme se vždy měli rádi a že jsme se snažili jeden druhému vyhovět, abychom žili spokojeně dál.“
Životní příběh manželů si přišla vyslechnout i primátorka Havířova.
Iveta Kočí Palkovská, ANO, primátorka Havířova: „Tak já jsem se poprvé setkala s takovýmto párem, který se vlastně dočkal té krásné platinové svatby. Sedmdesát let společného života. Já myslím, že každý zamilovaný pár je prostě super. A u nich dvou je vidět, že paní má pořád neskutečnou energii, vitalitu a je takový tahoun. A pán je zase ten klidnější, který uklidňuje, který poskytuje to zázemí. Takže za mě je to super, prostě takhle to funguje.“
Paní Marie má jedno moudro pro spokojené manželství.
Marie Kročková: „Já vždycky říkám tolerance, umět ustoupit, ale umět si taky prosadit svoje, samozřejmě, když je to nutné. A nechodit nikdy spát ve zlém. Ať nezapadá slunce nad hněvem vaším, nebo jak to bylo v té Biblii. Tak je to pravda. Když se ve dne pohádáte, musíte se večer usmířit a jít spát usmíření. To mám opravdu vyzkoušené.“