Rekordních 28 dvojic se zapojilo do již 17. ročníku oblíbené a jedinečné adrenalinové soutěže Útěk v řetězech. Vězni se již tradičně sešli na náměstí Republiky v Havířově.
Milan Zupko, organizátor: „Takže všechna stanoviště jsou na území Havířova a s tím rozdílem, že nikam ani nepojedeme autobusem. Kdybychom je startovali po jednom, rozhodli jsme se, že jim to vlastně neřekneme, nasadíme jim škrabošky, pouta a v deset hodin vypustíme přímo tady odsud z náměstí absolutně všechny naráz.“
Anketa, soutěžící: „My čekáme samozřejmě vítězství, ne, dělám si srandu. Chceme to doběhnout a jdeme to zkusit a kolegyně jde poprvé. Takže tak. Co z minulých ročníků víte? Co si myslíte, že vás čeká na trase? No, tak to netušíme. Myslíme si, že to bude Český Těšín, ale uvidíme.“
Organizátoři si opět vyhráli s různými úkoly a snažili se, aby to vězni neměli vůbec jednoduché.
Milan Zupko, organizátor: „Mají u sebe pouze mapu, kde jsou všechna stanoviště zakreslená, ale všechna mají označení písmeny, dokonce v cyrilici, tak aby je to nemotivovalo k tomu, aby šli třeba po A, B, C, D, ale aby šli po písmenkách, která ne úplně všichni znají. To znamená, ať se rozhodnou jakkoliv, je to doslova na nich. A je to udělané tak, že jakkoliv se rozhodnou, tak to vlastně bude správně. No a úkoly jsou takové, sice jsme ve městě, ale snažili jsme se pořád dodržet nějaké hádanky, rébusy. Vše vlastně ve stylu zabal, rádio, já, kolo. Takže bude to o tom, že musí otevřít auto, musí u toho uhodnout hádanku, otevřít auto, musí běžet s rádiem v ruce, s autorádiem v ruce. A samozřejmě máme tam i takové ty špeky, pneumatika na hlavě, kdy běží přes řeku, musí skočit do té řeky, nabrat nádoby a změřit, zda se trefí, kolik je třeba litr a podobně. Takže aby to opět byl adrenalin a zábava.“
Anketa: „Tak viděli jsme, že je retro týden nebo retro akce. Tak jsme to museli pojmout samozřejmě ve velkém stylu, že jo. Hlavně tady mám tiskovou mluvčí, já jsem takový chabý mluvič. Přesto, odkud jste a proč jste se přihlásili do této soutěže? My jsme z Frýdku-Místku, tady žena je teda původně z Havířova, ale teď my žijeme ve Frýdku. A milujeme tuhle akci, už tady jsme asi popáté. Dvanáctý ročník byl náš první, takže počítáš, pátá. A milujeme adrenalin, překážky, tu trasu, co nám vymyslí tady Milan a spol.“
Anketa: „Pro nás je to určitě takové výjimečné, protože loni jsme nemohli běžet, protože jsme čekali miminko, takže letos je to trošku takové a těšíme se, až nás bude čekat v cíli.“
Anketa: „Loni jsme byli Pat a Mat, letos jsme Šmoulové. Co vás na této soutěži nejvíce baví, že se účastníte každý rok? Ten zážitek, to, co se cestou zažije, prožije. Přejde přes vodu. Ne, asi hlavně fakt ten zážitek. Je to sranda.“
Anketa: „Tak těšíme se samozřejmě moc a láká nás taková ta nejistota, jak ten závod bude vypadat, jak bude dlouhý, jaké budou úkoly. A to nás na tom baví, že to není jen čistě o běhu, ale je to i o těch úkolech a je to velmi zajímavé tady. Myslím si, že takový závod tady jako jinde v Česku není, aspoň o něm nevím.“
Anketa: „Pro mě to je právě ten běh a to, že se prostě musíme proběhnout těmi stanovišti správně, nezabloudit. A těch úkolů se spíše bojím, protože tam člověk může ztratit nejvíce času.“
Anketa: „No, myslím si, že to je orientačně desátý ročník, který běžím, a ta netradičnost určitě je v tom, že to prostě je o všem dohromady, že člověk potřebuje znát orientaci, jsou tam různé disciplíny a tady tyhle věci. Atmosféra je určitě super a hlavně nejlepší je ten pocit z toho, když člověk to dokáže a zvládne to, protože je to čím dál náročnější, jak fyzicky, tak i co se týče třeba té délky nebo něčeho takového. Takže je to určitě velký rozdíl oproti tomu, co jsme běhávali před deseti lety.“
Spoutaní vězni se pohybovali po celém městě, což vždy vyvolá mezi lidmi pozornost.
Milan Zupko, organizátor: „S policií jsem osobně mluvil, ovšem ví o tom jak ta státní, tak i ta městská. Pokud bude problém, tak to se prostě stává, ale všichni s ním počítají, všichni zainteresovaní o tom vědí. A budeme čekat samozřejmě, jsme otevření všemu, ale já si myslím, že to proběhne v pořádku.“
Nakonec nejrychlejší dvojice doběhla do cíle za tři hodiny a deset minut. Hodnotné ceny za první místo si odnesli Vojtěch Zecha a Aleš Soukup.
