Karvinská házenkářská hala, místo, kde se každoročně mísí emoce několika tisíců fanoušků najednou, zvláště při rozhodujících zápasech o mistrovské tituly. Je také líhní nejlepších házenkářů, reprezentantů a trenérů. Postavena byla v osmdesátých letech, do té doby sbírali dnes už legendy karvinské házené mistrovské tituly na sousedním venkovním hřišti nebo v halách v okolí. Po čtyřiceti letech fungování a větší rekonstrukci v roce 2011 přibylo na hale nové dílo, polského umělce. Inspiraci našla Karviná právě v zahraničí.
Lukáš Raszyk, náměstek primátora: “Házenkářská hala nebyla tak moc označená, když někdo přijížděl, tak nevěděl, kde se házená vlastně hraje, nám to nahrálo, že svatostánek našich mistrů si to zaslouží. Napsali jsme projekt s polskou stranou, s městem Jastrzebie, dostali jsme na to finance z EU, u nás vzniknou první dvě malby.”
První malba je tedy hotová. Zástupci města toho správného umělce vybírali společně s kurátorkou umění ve veřejném prostoru.
Alexandra Kroliková, kurátorka umění ve veřejném prostoru: “Město na základě moji prezentace vybralo Akradiusze. On působí v tomto prostředí, mezi českou a polskou společností. Máme knihu jeho tvorby a on maluje vždy portréty a prezentuje lidi z minulosti a zapojuje je do současnosti.”
Předlohou se stala černobílá fotografie klubové legendy, Františka Brůny.
Arkadiusz Andrejkow, streetartový umělec: “Aby to nebylo takové smutné a ponuré, jak staré fotografie bývají, tak jsem dodal syntetické elementy grafické a barevné, aby to navazovalo na historii, ale byla tam i současnost."
Vytvořit velkoplošný mural žádá zkušenosti a také potřebnou techniku.
Arkadiusz Andrejkow, streetartový umělec: “Já vždycky přenáším projekt za pomoci mřížky. Výkres rozdělím svislými a vodorovnými čarami o velikosti jednoho centimetru. Později si přepočítám stěnu a tak stejně jako na výkresu to pak dělám na stěně. To mi pomáhá udržet rozměry, aby postava neměla větší hlavu nebo tři nohy. Je důležité si to na začátku rozkreslit, protože když stojíte u tak velké stěny, nemůžete poodstoupit, můžete udělat jen jeden krok dozadu a nevidím celek. Takhle vím, že v tomto čtverci má být tohle, v dalším toto."
Druhá malba z česko-polského projektu bude realizována na domě s číslem popisným 814, místní ho znají jako Dům lásky.
