Putování Ekvadorem bylo pro Marka Balického, záchranáře na cestách plné zážitků. Mezi ně patří například návštěva jednoho z míst, které leží přímo na rovníku.
Marek Balicki, záchranář na cestách: “Dají se tam dělat různé pokusy také je zde na malbách zobrazena historie, kd ymístní obyvatelé používali hlavy jako amulety, které si preparovali a nosili je na krku a to všechno doplňovali kolibříci. Quit je krásné město obklopené horami, navštívili jsme místní hory, kde jsme navštívili místní trhy, také jsme viděli průvod městem, bylo to moc zajímavé.”
Ve městě Quito navštívil Marek místní hasičkou zbrojnici, prohlédl si jejich vybavení a vyměnil s nimi nášivky. S přáteli, které potkal také navštívil amazonský prales. Z amazonského pralesa pokračoval Marek dál sám na své motorce.
Marek Balicki, záchranář na cestách: “V oblasti Quabene nás naložili na malé lodičky 4,44 do místa, kde jsme byli ubytováni. Vzal si nás na starost jeden mladý gaid, ukazoval nám spoustu rostlin a zvířat, chodili jsme po pralese, zkoušeli jsme ovoce i mravence. Také jsem si mohl vyšplhat na liánu a dětem se líbilo, jak létám s dronem a nestačily se divit, o co jde.”
V Ekvádoru také Marek podstoupil ceremoniál typický pro místní prales ayahuascu.
Marek Balicki, záchranář na cestách: “Je prováděna místními šamany a mělo by dojít k jinému stavu vědomí. V mém případě vyhrála hlava a nechal jsem tuhle medicínu úplně působit.”
Po této zkušenosti se marek vydal dál na jih, kde ho čekaly hranice s Peru.
Marek Balicki, záchranář na cestách: “Severní část Peru byla zajímavá, velmi zelená, cestu lemovala rýžová pole a taky kopce.”
Ne vždy šlo všechno jako po másle, Marek měl i malou nehodu a defekt.
Marek Balicki, záchranář na cestách: “ Při cestě na další vyhlídku se stala další nepříjemná věc, kdy v zatáčce přes cestu bylo natažené lano, aby vybírali vstup. Nicméně lano nešlo vidět a já do něho najel ve velké rychlosti, ten pád byl bolestivější, bál jsem se, že mám zlomenou nohu. Místní zavolali záchrannou službu. Byl tam i starosta, který si asi byl vědom, že lano přes cestu není moc dobrý nápad, takže se snažili mi být nápomocni v řešení této situace. Naložili mi motoru a nechali odvést na policejní stanici, zatímco já jsem směřoval do nemocnice a čekal na rentgen.”
Na rentgen čekal Marek půl dne a v nemocnici strávil i noc. Zlomenou nohu naštěstí Marek neměl a mohl se po krátké rekonvalescenci vydat na další cestu, o ní se dozvíte zase příště.
