Jmelí je jeden z nejrozšířenějších rostlinných cizopasníků, který ničí stromy. Hostitelské dřevině odebírá tolik vody, že dochází k výraznému prosychání koruny. Dřevinu tím postupně vyčerpá a ta usychá. V Karviné se do boje se jmelím pustili v polovině října.
Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: "Nám se podařilo získat norských fondů dotaci na ošetření stromů, které jsou napadené jmelím. Nejvíce jsou napadené v parku Boženy Němcové, přesto to odstranění bude probíhat v rámci celé Karviné. Bude asi přes tisíc stromů ošetřeno a některé stromy, které odborníci uznají za vhodné, budou pokáceny, v žádném případě ale nedojde k pokácení zdravých stromů."
Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: "Nebude se kácet žádný zdravý strom, opravdu se jedná o stromy, které jsou tak napadené, že hrozí nebezpečí pádu toho stromu a za tyto vykácené stromy jsou nařízené náhradní výsadby, takže kolem 140 stromů bude vysázeno plus keřové skupiny."
Jmelí se zprvu objevovalo na měkkých dřevinách jako jsou lípy a topoly. Postupem času se začali vyskytovat snad na všech druzích hlavně listnatých stromů.
Tomáš Trampler, správce zeleně: "Jmelí se rozšiřuje díky endozoochorii. To je takový proces, kdy pták sezobne semeno, semeno projde trávicím traktem a následně se přilepí na větev stromu. Díky tomuto chemickému procesu dojde k dormanci během pěti měsíců, kořínek proroste lýkem do cévních svazků a následně začne čerpat vodu a živiny.”
Ještě předtím, než se arboristé pustili do likvidace jmelí a mechanického ošetřování stromů lezeckou technikou, byl proveden průzkum. Všechny stromy byly zmapovány a stav zaznamenám ve fotodokumentaci a v aplikaci Stromy pod kontrolou.
Lukáš Křižánek, hlavní člen arboristického týmu: "Stromy jsou okolo nás v dost havarijním stavu, takže provádíme hlubší řezy, na většině dřevin se jedná o řezy sesazovací. Používáme i přírodní zlomy. Provádíme i doprovodné řezy jako jsou bezpečnostní, zdravotní, lokální redukce, obvodové redukce, na hodně dřevinách se upravují i podjezdné a podchozí profily."
Opravdový stav stromů zjistí stromolezci až nahoře v korunách.
Lukáš Křižánek, hlavní člen arboristického týmu: "Zespodu to většinou nejde vidět, vylezeme a zjistíme, že je ve velmi havarijním stavu a že musíme provést ne jak je v aplikaci uveden zdravotní nebo bezpečnostní řez, ale musíme provést hlubokou redukci nebo řez sesazovací. Proto děláme i doprovodnou fotodokumentaci k následnému posouzení, proč byl tento řez proveden.”
Roli hraje i hmotnost jmelí, což v některých případech způsobuje lámání postižených větví.
Lukáš Křižánek, hlavní člen arboristického týmu: "Jmelí je strašně těžké. Představte si že každá koule může vážit pět, deset kilo ty větší, takže ty větve na periferii jsou velmi přetížené a dochází ke zlomům a pádům velmi velkých větví, bavíme se o větvích 20-30 cm."
Mnohdy je strom tak slabý, že stromolezci musí být nahoře velmi opatrní.
Karel Stránský, stromolezec: "To nebezpečí a to riziko je vždycky, nejen u suchých, ale i živých stromů, u suchých záleží, co je to za druh dřeviny, ale nikdy do něj nevidíte, takže vždycky to je trochu vabank, ta stoprocentní jistota tam není nikdy, že se nic nestane. Třeba ten strom, který polezu já, je nahoře úplně suchý. V minulosti byl tím jmelím napaden relativně hodně, takže v tuto chvíli jediné, co se dá udělat je ten strom hodně sesadit, abychom ho zachránili a on tady mohl ještě prosperovat a pár let žít."
Odstraněné větve se budou dále zpracovávat, štěpkovat a odvážet na kompostárnu. Likvidovat jmelí se bude až do dubna příštího roku.
