U příležitosti 86. výročí tragédie, která se stala v roce 1939 za Dolem Barbora, se opět uskutečnil pietní akt, připomínající, že historie by se neměla opakovat.
Stanisław Kołek, místopředseda sdružení Olza Pro: “V prvních dnech 2. světové války, 18. září 1939, tady bylo přivezeno dvanáct Poláků a byli tady německými esesmany zastřeleni a pohřbeni v hrobě, který byl potom zamaskován, aby nikdo neviděl, co se tady stalo.”
Jeden z vězňů, kteří tehdy byli donuceni vykopat hromadný hrob, si zapamatoval jeho místo a po skončení 2. světové války jej připomněl. 2. září 1945 bylo dvanáct tragicky usmrcených mužů exhumováno a převezeno na hřbitov v Suché.
Paní Eugenia Kaňová se narodila až po válce, ale v její rodině je odkaz této tragédie stále živý.
Eugenia Kaňová, pamětnice: “Je tu můj dědeček, jeden z těch, který zahynul v tomto lese, a teprve po válce se tatínek můj, to byl syn, dozvěděl, že tu byli zastřeleni a pohřbeni nedůstojně, protože byli zasypaní. Takže v naší rodině je to taková tradice, která prostě je stále v nás. Našli seznam těch lidí a šli podle těch seznamů. Takže ti lidé prostě byli ztraceni.”
Andrzej Bizoń (nestr. za SOCDEM), náměstek primátora Karviné: “Je velmi důležité si připomínat tyto události, aby příští generace se nemusely potýkat s takovými zvěrstvy, které člověšk sám sobě dělá. Bohužel, jak je vidět, to, co se děje v dnešním světě, se člověk neumí poučit z historie a děá a opakuje stejné chyby.”
Stanisław Kołek, místopředseda sdružení Olza Pro: “Pamatujeme si na tyto věci, je důležité, aby ta paměť trvala, protože takové hrůzy, které probíhaly během 2. světové války, už se nikdy nesmí opakovat. Musíme to zvláště sdělovat dnešní mladé generaci, kteří si válku nepamatují, i ti starší, kteří už ji nezažili, aby tu informaci předávali dál, aby se už to nikdy neopakovalo.”
Pietní akt uspořádalo město Karviná, sdružení Olza Pro a sdružení Koexistence.
