Školník se zvonkem v ruce procházel po chodbách karvinské Základní školy Školská a upozorňoval školáky na to, že začíná poslední hodina tohoto školního roku. Tento den byl zlomový pro žáky dvou devátých tříd, bylo to naposledy, co se setkali se svými učiteli a spolužáky. Krátkou obrazovou prezentací si s úsměvem připomněli, co na škole zažili.
Pak už došla řada na vysvědčení. Oba třídní učitelé je postupně rozdali a neopomněli k tomu říct i pár pochvalných slov.
Anketa, deváťáci: “Budeme asi brečet, bude se nám stýskat, ale budeme se scházet.” “ Na školu budu vzpomínat hodně krásně, protože jsem tady prožil mých 9 let života.”
Těžké chvíle zažívali i třídní učitelé.
Pavel Huťka, třídní učitel: “Tohle loučení je pro mě těžké, tahle třída patřila k těm hodně dobrým, trochu se mi vryli pod kůži.”
Po prázdninách se už tito žáci ve společné třídě neuvidí, rozejdou se do nových škol, usednou do jiných lavic a budou navazovat nová přátelství. Snad se jim v nové etapě života bude dařit alespoň stejně dobře, jako doposud.
