Anděla Řeháková, přepadená: "Já jsem šla do obchodu, já jsem tam ani nikoho neviděla a najednou, z ničeho nic, se dívám, mi kdosi tahá za tašku, myslela jsem si, že si někdo dělá legraci a pak se dívám a to byl cizí chlap."
Události pak nabraly rychlý spád. Zatímco vystrašená žena z místa utekla, neznámého zloděje zadržel právě pan Longauer, který šel náhodou kolem.
Juraj Longauer: "Šel jsem z obchodu za barák, byl tam kluk, přepadl babičku. Zasáhl jsem do toho, držel jsem ho tam dokud nepřišla policie městská. Bundu jsem mu stáhl přes hlavu a držel jsem ho na zemi, jinak jsem mu nic neudělal."
Petr Bičej, ředitel MěPK: "Pokud je mladý muž silný a věří si, tak ať zakročí. Samozřejmě, ten pachatel mohl mít nůž, pistoli, takže já nemůžu říct občanům, zakročujte nebo nezakročujte, záleží, jak si věříte."
Tomáš Hanzel, primátor Karviné: "Já to říkám pořád, že jsou slušní Romové a ti, kteří až tak slušní nejsou a kteří tady dělají nepořádek v našem městě. Proti nim je právě vedena ta naše Nulová tolerance. A toto je aspoň ukázka toho, že nejsou všichni stejní a že jsou Romové, kteří jsou slušní, kteří si všímají věcí kolem sebe a kteří dokáží pomoct."
Za svůj výjimečný a odvážný čin obdržel Juraj Longauer od primátora malou pozornost a znovu uslyšel z úst zachráněné ženy slova vděčnosti a díků.
