Pasující pan král měl toho dne plné ruce práce. Děti přicházely do knihovny se svými třídami a s příbuznými.
Pan král: „Podvědomě se jim snažím říct, že knížka je pro děti nesmírně cenná věc. Děti vnímají svět úplně jinak a je dobré jim nechat tu popuštěnou uzdu jejich fantazie, protože ony ještě nemají ten zkreslený pohled na svět, jako máme my dospělí."
Pak už nezbylo než poprvé navštívit knihovnu s vlastní průkazkou.
Anketa, malí čtenáři: 1. „Půjčila jsem si knížku o dvou holčičkách." 2. "Půjčila jsem si Rexe, protože se mi líbí." 3. „Půjčil jsem si takovou knížku, kde jsou vlaky a vagóny a tak, a je to dobrá knížka."