Dostat se v časovém limitu co nejdále v co nejlepším stylu. Taková jsou pravidla závodů, na která dohlíželi i bedliví rozhodčí.
Karel Navrát, organizátor: „Hodnotí se co nejdále dolézt a každý chyt se hodnotí body. Jsou dvě semifinálové cesty, poté se udělá postupový klíč podle počtu závodníků a je finále."
Malí horolezci pak ukázali, že svůj sport mají opravdu rádi. A neodradí je ani dřina, který jejich sport provází.
Anketa, horolezci: 1. „Lezu už asi tři roky a baví mě to. Už jako malá jsem doma po všem lezla." 2. „Já lezu asi šest let a baví mě být v přírodě a na skalách, je to prostě dobré."
Některé výstupy při tom vypadaly doslova krkolomně a mladí závodníci se tak občas musí vypořádat také se strachem.
Anketa, horolezci: 1. „Já se s ním snažím bojovat, že se pořádně nadechnu a pak lezu dál." 2. „Já moc strach z výšek nemám. Spíše se bojím, že se u převisu neudržím a pak se bouchnu."
Orlovský Tendon Cup ale nakonec dopadl dobře. A úspěchy slavili i někteří z domácích závodníků. Pokud vás tento sport zaujal, informace získáte na orlovském gymnáziu, při kterém orlovští horolezci působí.
